Sny jako nástroj odpočinku a sebepoznání (1).

14.04.2019

Už na starém blogu jsem psala o snech, jak je vnímám a co nám mohou přinést jako lidstvu. Byly to části textů z mé první autobiografické knížky z roku 2014. Uplynuly čtyři roky a sny se více dostávají do popředí zájmu. Proto jsem se rozhodla obnovit toto téma a podobně jako u otužování přinést nějaké poznatky. Dříve jsem se zajímala o sny jako o jednotlivou oblast, Nyní už vím, že sny a snění mohou přinést mnoho zajímavých informací do našich životů.

Jakožto bytosti hektické moderní doby potřebujeme vyvažovat  svou pracovní činnost odpočinkem. Pomalu zjišťujeme, že je nutné se ve svém životě na chvíli zastavit a vracíme se k pobytům v přírodě, meditaci a dalším činnostem, které nám umožňují zklidnit mysl a následovat naše vnitřní tužby. Může to být cokoli, co nám pomůže přehodit ,,výhybky" v hlavě a vypne se tok našich navyklých myšlenkových pochodů. Znáte to, máte konečně zaslouženou chvíli klidu, ale neustále přemýšlíte nad tím, co jste udělali před hodinou nebo co vás čeká zítra. Takže si ve skutečnosti vůbec nevydechnete.

Je vhodné zařadit do svého denního režimu takovou činnost, která vás přepne do módu ,,skutečného ODPOČINKU". Může to být například meditace. Někdo medituje doma v tureckém sedě, někdo preferuje procházky v přírodě. Další rád odpočívá u plátna se štětcem nebo psaní a tvoření nových projektů. Nezáleží na tom, jakou podobu má odpočinková činnost, ale jaký je její dopad na naši mysl. V rámci odpočinku a zároveň lepšího poznání sama sebe můžeme upřít svou pozornost také na oblast SNŮ. Těch zajímavých příběhů, které se nám zdají v noci.


Každý z nás je snílek. Sny se zdají každému z nás téměř kdykoli usneme. Nezáleží na tom, zda je to osmihodinový spánek během noci, nebo jen malá odpolední siesta. Ten, kdo říká, že nemá žádné sny, nemá tak docela pravdu. Jsem toho názoru, že  každý sní stejně tak, jako dýchá. Snění je totiž přirozený proces. Ve skutečnosti je to spíš tak, že každý z nás má odlišnou míru schopnosti rozpomenout se na svůj sen, když se probudí. Zatímco někdo by mohl povídat o nočních dobrodružstvích celý den a mohl by mít námět na filmový trhák, další si nevzpomene vůbec na nic. Někdo může mít po probuzení zvláštní pocity, ačkoli neví, co se mu zdálo. A další si pamatuje třeba jen jednu scénu spojenou se silnou emocí. Zkrátka snová paměť funguje u každého z nás trochu jinak, ačkoli jsme si podobní.

Naše pozornost směrem ke snům. Slýchávám názor, že sny jsou jen jakási změť toho, co jsme zažili přes den. Směs myšlenek a zážitků, které se náhodně pospojují a vytvoří určitý děj. Jinými slovy, že sny jsou jakýsi nepotřebný odpad, který je třeba ,,vynést" během spánku, abychom mohli druhý den normálně fungovat. No, vynést odpad je jistě velice přínosné. Nicméně sny jsou součástí naší identity, jsou řečí naší duše a velmi se nás týkají.

Schopnost pamatovat si sny může jistě patřit mezi druh talentu, se kterým se jedinec už narodí. Může to být dáno také stylem výchovy, například, že si s vámi rodiče odmalička povídali o tom, co se vám zdálo. Nebo se přístup do snové paměti otevře v průběhu života, možná díky nějaké významné události.

Pokud nemáš nějak extra velkou schopnost si sny pamatovat, nevadí. Můžeš ji rozvinout a posílit pomocí techniky pozornosti. Je to jednoduché. Čemu dáváš pozornost, to sílí. Pokud se tedy budeš snažit si ráno vzpomenout, co se ti zdálo a budeš si poctivě zapisovat i sebemenší detaily a pocity, uvidíš, že se snová paměť postupně rozvine. Mozek totiž dostane signál: Je pro mě důležité si to zapamatovat.

Pokud budeš trénovat rozpomínání, nejenže si sny budeš časem lépe pamatovat, ale také začneš víc chápat jejich význam a spojitosti. Tak nějak se víc pootevřou ta dvířka mezi tvou myslí a tvým duchem. Budeš víc ve spojení sám/sama se sebou. Bohužel nebo naštěstí mozek pracuje na principu ,,Use it or lose it", což znamená, že pokud nemáš snový talent a přestaneš se na sny soustředit, postupně také zeslábne schopnost si je vybavit.

Snové tělo. Všichni máme kromě fyzického těla také několik dalších, která se liší svou energetickou hustotou. Všechna těla jsou vzájemně propojena a komunikují spolu. Naše fyzické tělo (energeticky nejhustší) používáme pro pohyb ve hmotném světě a pro pohyb ve snovém světě používáme tělo snové.

Snové tělo se dá také chápat jako náš ,,snový dvojník", který je přes den pod nadvládou fyzického těla (a racionální mysli) a teprve po usnutí do něj přechází naše vědomí. Tento náš snový dvojník se pak pohybuje ve snovém světě, což vnímáme tak, jako bychom byli ve snu přímo my. Ztotožňujeme se se svým dvojníkem a když vyprávíme sen, mluvíme o něm jako o sobě.

Důsledkem propojení fyzického a snového těla pak je, že náš běžný (fyzický) život ovlivňuje snového dvojníka a on zpětně ovlivňuje náš život skrze sny. Tímto způsobem by mělo být možné přenést své zkušenosti do snu a naopak (to je zajímavější). Říká se, že pokud si něco umíme představit nebo se nám o tom zdá, snadněji toho dosáhneme.

,,Dvojník je naším zdrojem energie. Fyzické tělo je pouhá schránka, v níž je tato energie uložena."   

Sny nám mohou v reálném životě velmi pomáhat tím, že nás upozorní na některé oblasti či situace, kterým je vhodné věnovat zvýšenou pozornost. Také nám mohou přinést řešení zapeklitých situací, se kterými si lámeme hlavu. Někdy odžití určité události ve snu zabrání tomu, aby nastala ta samá situace v reálném životě. A nakonec, sny mohou být i zdrojem inspirace. Nemalé množství vědců a umělců bylo inspirováno k vytvoření svých životních děl a vynálezů právě prostřednictvím snů.


V dalším příspěvku budu sdílet své zkušenosti se sny a jejich interpretací a lehce se podíváme na lucidní snění. Pak se vrhnu na praktickou část a přidám literaturu pro ty z vás, které toto téma chytne. Do té doby můžete popřemýšlet, jak jste na tom se snovou pamětí. Pokud nemáte problém s pamatováním snů, zkuste se zamyslet nad tím, co se vám snaží říct.

Tak zatím. Vědomému spaní zdar :)

Můžeš pokračovat tudy: Sny jako nástroj odpočinku a sebepoznání (2).


Katie, SimplyMyWorld.webnode.cz