TAJEMSTVÍ LIDSKÉ FOTOSYNTÉZY

V rámci lepšího pochopení jemnohmotné výživy jsem pátrala po informacích ohledně tvoření energie pro potřeby lidského těla a souvislosti se slunečním zářením. Objevila jsem publikaci s názvem Human photosynthesis (2015). Jakékoli další informace z této oblasti byly publikované stejným autorem nebo jeho kolektivem.

A tak znovu vyvstala otázka, proč rostliny umí využívat sluneční záření a my lidé (údajně) ne? Člověk přece nemá schopnost získávat energii ze záření, protože není zelený. Nebo snad existuje nějaká cesta?

ROSTLINY A SVĚTLO

Víme, že rostliny disponují mechanismem, který se nazývá fotosyntéza. Během tohoto procesu zachytávají z prostředí oxid uhličitý (CO2) a vodu. Pomocí chlorofylu a slunečního záření pak dochází k zabudování uhlíku z CO2 do molekuly glukózy, přičemž vzniklá molekula kyslíku (O2) je uvolněna do prostředí.

Bylo dokázáno, že vzniklý O2 nepochází z molekuly CO2, jak by se mohlo zdát (kyslík i oxid uhličitý jsou v plynném skupenství), ale právě z vody.

Na začátku procesu dochází k oxidaci dvou molekul vody na 2x H2 (molekulární vodík) a O2. Proces fotosyntézy probíhá pouze jedním směrem a pouze přes den, kdy zelené části rostlin absorbují pouze část viditelného spektra.

OBJEVY NA POLI LIDSKÉ FOTOSYNTÉZY

Autor knihy Human photosynthesis zjistil, že lidské tělo disponuje něčím, co se chová podobně jako chlorofyl. A tím ,,něčím" je melanin. Z dosavadních informací víme pouze to, že melanin se nachází v kůži a chrání ji před (,,nesmírně nebezpečným") ultrafialovým zářením ze Slunce. Zároveň se nachází v oční duhovce. Takže nás toto kožní barvivo chrání před sluncem a díky němu tmavneme, když se opalujeme. Bezva. To je všechno? Naštěstí ne. Právě tady to začíná být sranda.

Tým zjistil, že živočišný pigment melanin v přítomnosti elektromagnetického záření umožňuje rozklad vody za uvolnění molekulárního vodíku, kyslíku a čtyř elektronů. Vodík je nositelem velkého množství energie. Fígl je v tom, že ačkoli rostlinný chlorofyl reaguje jen na úzkou část viditelného spektra a k procesu potřebuje světlo (fotony), melanin reaguje na celé elektromagnetické spektrum (spektrum popisuji tady). To znamená, že proces ,,transformace" vody probíhá jak ve dne, tak i v noci (i když s menší účinností). Tím je zajištěn konstantní přísun energie potřebné pro spuštění biochemických reakcí v buňkách.

ATP NENÍ ZDROJEM ENERGIE

Bylo tedy zjištěno, že zdrojem energie pro lidský organismus není ATP, jak jsme se učili, ale vodík (H+), který je generován při interakci systému světlo/melanin/voda.

Též jsme se učili, že při konverzi ADP na ATP (adenosindifosfát na adenosintrifosfát) se ukládá energie ve fosfátových vazbách. Tým ale zjistil, že ATP je ve větším množství toxické pro organismus, a proto se během 1 minuty 3x přemění na ADP. Při konverzi ATP na ADP se energie absorbuje (a při konverzi ADP na ATP se energie uvolňuje). Tedy přesně naopak, než známe ze školy. Během tvorby ATP pomocí ATP syntasy dochází ke vzniku tepla, a právě tuto tepelnou energii je možné absorbovat konverzí ATP na ADP. V těle máme asi 50 g ATP, které se rozpadá 3x za minutu na ADP a Pi (anorganický fosfát). Tým vědců zjistil, že:

ATP není zdroj energie, který by stačil na pokrytí procesů v těle. Spíše slouží k regulaci obsahu fosforu a je spojen s termoregulací, protože konverzí uvolňuje nebo absorbuje teplo. (Kalorický příjem 2500 kcal/den odpovídá neuvěřitelným 180 kg ATP, tedy mnohonásobně překračuje hmotnost těla člověka.)

Je zajímavé, že nejen, že melanin dokáže absorbovat energii celého elektromagnetického spektra, ale také, že na rozdíl od fotosyntézy může reakce probíhat oběma směry. Bylo tedy zjištěno, že zdrojem energie pro biochemické proces není ATP, ale právě vodíkové ionty, generované prostřednictvím lidské fotosyntézy.

STAVEBNÍ HMOTA NENÍ ZDROJEM ENERGIE

A další zásadní věc - autoři také uvádí, že stavební hmota není nositelem energie, jak se předpokládalo. (Běžný přístup v oblasti výživy je, že metabolismus živin slouží k získávání energie, která dále pohání organismus.) 

Bylo zjištěno, že energetické potřeby jsou z 90 % hrazeny právě prostřednictvím lidské fotosyntézy. Tím, že melanin využívá celé elektromagnetické spektrum, proces konverze světelné energie na chemickou je mnohonásobně účinnější než u rostlin.

(Ve skutečnosti je melanin spíše podobný ligninu v rostlinné říši a hemoglobin je lidský chlorofyl. Mají stejnou strukturu s tím rozdílem, že v hemoglobinu je centrální atom železo, zatímco u chlorofylu je to hořčík. - Zde je třeba uvážit proces tzv. TRANSMUTACE PRVKŮ.)

A VYVSTALY DALŠÍ OTÁZKY...

Tímto jsem alespoň částečně vyřešila otázku, jak je to s energií organismu - jednoduše se tvoří permanentně bez ohledu na střídání dne a noci. Pak se nabízí další otázky.

Pokud nepotřebujeme přijímat živiny kvůli energetickému zisku, ale pouze kvůli tvoření bio-hmoty...:

• Kolik stravy potřebujeme přijímat pro fungování těla a procesy regenerace? Proč máme glykogen a tukové zásoby?
• Skutečně existují esenciální živiny, které si neumíme vytvořit a musíme je přijímat stravou?

Na to snad odpoví další literatura. To je totiž něco, co mě pořád zajímá. Pokud získáváme energii z elektromagnetického spektra a ATP tedy není univerzálním platidlem buněk:

• Jak je to doopravdy s potřebou jídla a doplňováním živin zvenčí? Je potřeba jíst a pít?

Teď už alespoň vím, že metabolizace živin nemá nic společného s energetickými potřebami organismu. Máme o záhadu méně.

ROSTLINNÝ CHLOROFYL NA TO NENÍ SÁM

Tak si říkám, jak je to možné, že rostlinná říše získává jednotky glukosy z fotosyntézy, která je účinná asi z 1 % a přitom postačí na tak mohutné úkazy jako jsou stromy nebo celé pralesy? A pak jsem začala číst další knihu Melanin, The master molecule (od stejného autora).

Aha. Rostlinná říše nemá jenom zelený chlorofyl, ale také lignin, což je rostlinný ekvivalent k melaninu živočichů. Lignin se nachází v kořenech a kmenu, chlorofyl v zelených částech. Zdá se, že existuje schopnost ligninu štěpit vodu v přítomnosti elektromagnetického záření a získávat tak energii pro probíhající procesy. To by znamenalo, že systém chlorofyl/oxid uhličitý/voda/slunce slouží pro tvorbu stavebního materiálu (základní jednotka je glukosa), zatímco druhý systém lignin/voda/elmag. záření slouží k získávání energie pomocí štěpení vody.

ŽIVOČIŠNÝ MELANIN + HEMOGLOBIN

My máme také dva systémy. Trochu je mi už jasné, jakým způsobem funguje systém melanin/elmag. záření/voda, který převádí sluneční energii na chemickou, kdy proces štěpení a tvoření vody je obousměrný proces, který probíhá neustále.

Pak je tady ještě krevní barvivo hemoglobin (stejná struktura jako rostlinný chlorofyl, ale jiný centrální atom), které přenáší kyslík v krvi. Hemoglobin potřebuje (stejně jako chlorofyl) viditelné světlo (absorbuje modrou vlnovou délku a odráží červenou).

MELANIN A NESMRTELNOST?

Během čtení o melaninu jsem narazila na informaci, že schopnost získávat energii prostřednictvím lidské fotosyntézy začne klesat po dosažení věku 25 let - o 10 % každé desetiletí.

Snižování schopnosti získávání energie z elmag. záření má vliv na celý organismus, protože energie je spouštěcím mechanismem všech reakcí v těle. Pokud je k dispozici méně energie, vše se zpomaluje, což má vliv na činnost (a obnovu) buněk, orgánů a celkově lidské tělo. Pokles účinnosti tvorby chemické energie ze světla se děje v důsledku zanášení buněk tím, co jíme, pijeme a dýcháme.

To by teoreticky znamenalo (uvažuji nahlas), že při přechodu na pránu, tj, vynechání jídla a pití nebude docházet k zanášení organismu, čímž by byla zachována schopnost konverze sluneční energie na chemickou (buňky měly neustále dostatek energie pro potřebné procesy). Možná bychom se mohli stát nesmrtelnými... (Nyní to beru z hlediska získávání energie.)

KYSLÍK

Mým posledním poznatkem v souvislosti s lidskou fotosyntézou je vznik kyslíku uvnitř buněk. Učili jsme se, že pomocí dýchání dostáváme do plic vzduch - tedy kyslík, který je nezbytný pro tělesné procesy (např. oxidace živin). Ale když vezmu v úvahu, že naše pigmenty - melanin a hemoglobin mají schopnost rozkládat vodu za uvolnění molekulárního vodíku a kyslíku, pak kyslík v buňkách nepochází pouze ze vzduchu, který dýcháme. Vzniká uvnitř.

ZÁVĚREČNÉ ÚVAHY

Snad brzy vyřeším otázku přijímání stravy z pohledu stavebního materiálu pro buňky. Co se týče rostlin, nikdy jsem nestudovala fyziologii. Ale předpokládám, že glukosa, která vzniká během fotosyntézy (respektive molekula CH2O) je základním stavebním kamenem a sloučeninou, ze které si rostlina vytváří všechny další potřebné materiály včetně bílkovin a tuků.

Momentálně mě zajímá, jak je to u člověka. Tam totiž ,,fotosyntéza" netvoří žádný základní kámen, ale dochází ke štěpení vody za uvolnění energie, H2 a O2. Má tedy tělo schopnost tvořit si všechny potřebné živiny nebo ne?... Faktem je, že rostlinná vegetace je pořád na jednom místě, kde koření a nejí tak jako my, takže je odkázána na fotosyntézu, vznik glukosy a její transformaci. Zatímco my se stěhujeme za potravou - minimálně k ledničce a na gauč.

Pokud vezmu jako fakt, že z potravy nezískáváme energii (nebo jen jako vedlejší produkt), ale pouze stavební hmotu:

• Kolik živin je nezbytné přijímat?
• Na kolik buňky recyklují již přítomné živiny (zánik a obnova buněk) a
• Nakolik používají již zabudovanou biomasu (zásoby glykogenu a tuků) na svou obnovu?
• Existují živiny, které nazýváme jako esenciální tedy něco, co si naše těla neumí vytvořit? Protože rostliny to umí.

Kateřina Lite / SimplyMyWorld.cz