ENERGIE - STAVEBNÍ MATERIÁL VESMÍRU

13.02.2022

Následující článek je součástí knihy

PRINCIPY NOVÉ VÝŽIVY

,,Nekonečná Energie jako Zdroj Bytí"

Ještě, než se pustím do vysvětlení a předložení literárních zdrojů na téma pránické (energetické či světelné) výživy, rozhodla jsem se zařadit také trochu fyziky. Bez té se totiž dále neobejdeme.


BEZ FYZIKY TO NEPŮJDE.

Ve fyzice byly objeveny a popsány čtyři základní síly - elektromagnetická, gravitační a jaderné interakce (silné a slabé). Kromě toho existuje také torzní pole, které není nositelem energie, ale informací. Mysleli jsme si, že rychlost světla je tou největší ve Vesmíru. Nicméně rychlost šíření torzních vln je mnohonásobně vyšší. (O torzním poli se ještě zmíním v souvislosti s buňkami a polem člověka.)

Veriščagin píše v knize Osvobození, že tento svět je skrz naskrz prosycen energií, jeho podstata je energo-informační a ani naše pravá podstata nepatří do hmotného světa, v němž žije naše fyzické tělo.

Energo-informační pole řídí všechny biologické procesy tím, že organizuje a orientuje život a existenci veškeré hmoty.

ELEKTROMAGNETICKÉ SPEKTRUM.

Pojďme se nyní podrobněji podívat, z čeho se skládá elektromagnetické (zkráceně elmag.) spektrum, které prostupuje vším ve Vesmíru. Co se týče vlnových délek, kosmické záření je nejkratší - 0,00001 nm, a naopak nízkofrekvenční záření se měří v desítkách až stovkách metrů. Celá škála těchto elektromagnetických vln vychází ze Slunce.

Nám je nejznámější ta část elmag. spektra, které říkáme světlo. To je ve skutečnosti jen maličká část spektra, kterou vnímáme. Světlo zabírá vlnové délky od 380 do 780 nm. Nejkratší vlnové délky patří fialové barvě, následuje modrá, zelená, žlutá, oranžová a nakonec červená. Oblast těsně pod fialovou se nazývá ultrafialová (UV - ultra violet) a nad červenou je infračervená (IR - infrared).

Ultrafialová oblast zaujímá vlnové délky 200-380 nm a dále se dělí na vzdálenou, střední a blízkou oblast. Stejně tak infračervené spektrum - nad 780 nm - má tři sekce.

Od 200 nm směrem k menším vlnovým délkám se nachází rentgenové záření, gama-paprsky a kosmické záření. Naopak od vzdáleného IR směrem k delším vlnovým délkám se nachází rádiové a nízkofrekvenční záření.

Na Zemi dopadají paprsky v rozsahu střední a dlouhé UV, přes viditelné světlo až po krátké IR

Jacob Liberman uvádí, že světlo, které vnímáme očima, ve skutečnosti tvoří pouhé 1 % z celého elmag. spektra.

(z knihy Světlo, lék budoucnosti)


OD ZÁŘENÍ K BIOENERGETICE.

Záření proudí na Zemi nepřetržitě (24/7) - přes den ze 100 % a když je tma, koupeme se ve ,,zbylých" 99 %. Jelikož celý Vesmír funguje na elmag. principu, i my jsme byli takto vytvořeni. To znamená, že prostředí interaguje s námi a my interagujeme s prostředím. Je to neustálá výměna energií.

Když jsme se podívali na složení elmag. spektra, ráda bych připomněla pohled na lidskou fotosyntézu, kterou jsem v knize popsala. Autoři psali, že na rozdíl od rostlinné říše mají živočišné buňky barvivo (pigment melanin), které je schopno zachytávat elmag. spektrum v celém jeho rozsahu. A systém elmag. záření/melanin/voda generuje obrovské množství energie, které napájí naše těla. Proto ,,lidská fotosyntéza" probíhá i v noci, když je tma.

99 %, pamatuješ? Třeba i to je důvod, proč se v noci regenerujeme. Tělo tvoří energii a hromadí ji pro využívání během dalšího dne. V noci také neinteragujeme s lidmi a nevykonáváme činnosti, které spotřebovávají energii. Možná právě kvůli nočnímu klidu těla se ráno cítíme nabití a odpočatí. Je to má úvaha, ale myslím, že stojí za zmínění. Věci do sebe začínají zapadat a výživa pránou-světlem začíná být zase o kousek reálnější. Tady je další informace, která mi hraje do karet:

Kůže představuje orgán absorbující kosmické záření, jehož kvanta (kvantem elektrického pole je elektron) se spojují s energií vnitřní látkové výměny a určují veškerý energetický základ organismu. Kůže přebírá funkci spojovacího článku mezi organismem člověka či živočicha a vesmíru.

(Z knihy Neomezené schopnosti člověka)


Co k tomu dodat? Snad jen, že informace o našich mitochondriích jakožto buněčných elektrárnách, kde se tvoří ,,energetické platidlo ATP" začíná působit poněkud méně ceně. Pro připomenutí: Autoři lidské fotosyntézy psali, že ATP by nikdy nemohlo pokrývat energetické požadavky organismu. A hle, je tu první zmínka o získávání prány prostřednictvím pokožky, která pokrývá naše těla. V další kapitole se dostaneme hlouběji do tématu - k elektronům z prostředí a energetickým kanálům, které dotují naše těla.

FYZIKÁLNÍ VAKUUM.

V kontextu prány se nevyhnutelně dostaneme k možnosti čerpání energie z prostředí. Co to ale znamená? V knize Fyzika víry je fyzikální vakuum definováno jako Pralátka, která je podstatou všeho, co můžeme v přírodě pozorovatFyzikální vakuum je univerzální prostředí, jež proniká veškerým prostorem. V době Newtona jej nazývali éterem...

Staří východní filozofové tvrdili, že všechny materiální předměty vznikají z veliké prázdnoty, v níž se neustále vytváří realita (...) Zdá se, že energii můžeme čerpat z ničeho, z pouhého prostoru. Její zásoby jsou přitom nevyčerpatelné.

(Fyzika víry)


Dříve jsem se zmínila o známém pohledu kvantové fyziky, že 99,9... % hmoty tvoří prázdný prostor. Ale to, co se jeví jako prázdný prostor, ve skutečnosti není prázdnota, ale jemnohmotná ,,(pra)látka", která byla nazývána jako éter a skládá se z částic odlišné hustoty.

Z fyziky víme, že světlo se šíří prostřednictvím světelných kvant - fotonů a může být buď částicí, nebo vlnou. V knize Fyzika víry se píše, že tento korpuskulárně-vlnový dualismus byl později objeven a experimentálně potvrzen také u všech obyčejných částic - protonů, neutronů, elektronů (...) A tyto elementární částice se mohou pohybovat téměř rychlostí světla.

Přemýšlela jsem nad tím, jakým mechanismem vznikají ze světla veškeré výživné a stavební jednotky. Vypadá to tedy, že se vytváří zdánlivě z ničeho - z fyzikálního vakua - prostoru, kde není vzduch ani žádné elementární částice. Akimov píše, že fyzikální vakuum je látka, která umožňuje vznik elementárních částic, ze kterých se následně tvoří atomy a molekuly. (z knihy Fyzika víry)


Z ČEHO JE HMOTA.

Psaní této kapitoly jsem odkládala pár dní, protože jsem vůbec netušila, jak toto téma pojmout. Po načerpání předchozích informací jsem cítila, že stále úplně nevím, jak funguje energetická výživa. Dostala jsem se k literatuře získané prostřednictvím světelných bytostí z jiných dimenzí a zároveň jsem se ponořila hlouběji do kvantové fyziky. A opravdu. Tyto zdánlivě odlišné zdroje informací se shodují.

Začalo mě zajímat, kde se vůbec bere hmota a z čeho vzniká. Klasická fyzika končí u atomů, které se skládají z obalu (elektronů) a jádra (protonů a neutronů). Kvantová fyzika říká, že když půjdeme dostatečně hluboko do hmoty, tak ve skutečnosti je z 99,99... % tvořena prázdným prostorem. Když jsem začala číst knihu Lehkost bytí aneb Bytí jako světlo od Franka Wilczeka, zaujala mě tato věta:

Hmotnost obyčejné hmoty je projevem energie základnějších stavebních kamenů, které samy o sobě však už hmotnost mít nemusejí.

Při dalším studování jsem zjistila, že existuje mnohem víc základních částic než tři výše uvedené. Jádra atomů tvoří 99,9 % hmotnosti atomu, elektrony méně než 1 %. Protony a neutrony jsou složeny z kvarků (hmotnost blízká nule) a gluonů (vždy nulová hmotnost). Chtěla bych uvést následující pokus, který byl popsán v knize Lehkost Bytí:

Částice atomů jsou urychlovány ve speciálním zařízení, kde následně dochází ke srážkám, při kterých vznikají další částice. Vtip je v tom, že pokud na začátku pokusu např. elektron a pozitron mají hmotnost ,,2x10 na minus 27 g", hmotnost všech vzniklých částic po srážce je ,,6x10 na minus 24 g". To znamená, že z reakce vystoupilo asi 3000x víc hmotnosti, než jaká byla hmotnost výchozích částic. Kde se ta hmotnost bere? Na to se podíváme dále.


NEJEN ,,E=m(c na druhou)."

Tuto rovnici od Einsteina známe všichni. Říká nám, že energie je přímo úměrná hmotnosti a druhé mocnině rychlosti světla (300 000 km/s). Ale co se stane, když vyjádřím hmotnost? Z rovnice bude vyplývat, že hmotnost se dá spočítat jako energie vydělená druhou mocninou rychlosti světla. Ještě pořád je tak nepochopitelné, že hmota a energie (neboli částice a vlna) jsou jedním a tím samým? (Pozn.: rovnice E=mc na druhou platí pouze pro izolované soustavy v klidu.)

Energii nelze vytvořit ani zničit. Lze ji pouze přeměnit z jedné formy energie na jinou.

Ze Slunce k nám proudí elektromagnetické vlnění, přičemž největší pozornost dáváme viditelnému (bílému) světlu, které má vlnové délky od 380 do 780 nm. Ale elektromagnetické spektrum zahrnuje vlnové délky od 0,00001 nm až po stovky metrů. Koupeme se tedy v elektromagnetickém Vesmíru odlišných vlnových délek. A my lidé jsme součástí - jsme elektromagnetické bytosti.

Na atomové úrovni se vše (včetně nás) skládá z elektronů a jádro z protonů a neutronů. Tam, kde se nacházejí volné elektrony, dochází ke generování proudu. Tam, kde je proud, je také magnetické pole. A naopak. Tam, kde je magnetické pole, vzniká proud.

Sečteno, podtrženo, člověk, jakožto elektromagnetická bytost žije v neustálé přítomnosti elektromagnetického záření. Vysíláme a přijímáme signály z Vesmíru a Země. Tyto energie se v nás mísí a prochází středovou osou kolem páteře. Naše těla nejsou izolované soustavy. Nejsme hmota oddělená od okolní hmoty. Máme svůj tvar, ale na úrovni vibrací jsme propojeni. (Téma elektromagnetické podstaty člověka podrobně rozvedu v dalších částech.)

Vraťme se tedy k otázce, jak je to možné, že po srážce částic vzniká hmotnost? Odpovědí je právě vztah m=E/(c na druhou), který ukazuje, že hmotnost vzniká z energie. A na rozdíl od zákona zachování hmotnosti (který neplatí), zákon zachování energie platí. Takže část energie se při srážce přemění na hmotnost (jinak řečeno - komprimuje se). Je to tak těžko uvěřitelné a uchopitelné, přestože to máme na očích. Původem hmotnosti je tedy energie.

... Atom má hmotnost díky jádru, kde protony a neutrony jsou složeny z ještě menších částic, které se navzájem kombinují. Atomy s vyšší energií mohou vyzářit energii, což způsobí přechod na nižší energetickou hladinu. A platí to i naopak. Podle Maxe Plancka a kvantové mechaniky si atomy mohou vyměňovat energii s elektromagnetickými poli - tj. vysílat a pohlcovat elektromagnetické záření, např. světlo ve specifických dávkách - kvantech. (Wilczek)

Autor dále uvádí, že fyzická hmota, jak ji známe, ve skutečnosti tvoří pouze 4-5 % z celkové bilance hmotnosti Vesmíru. To proto, že kromě této klasické hmoty existuje ještě temná hmota a temná energie. (Pokud tě toto téma zajímá víc do hloubky, doporučuji přečíst knihu Lehkost bytí aneb Bytí jako světlo od Franka Wilczeka.)


Nyní propojíme informace o elektromagnetickém poli a fyzikálním vakuu a podíváme se na rozsáhlou kapitolu BIOENERGETIKA ČLOVĚKA. (Bližší informace o vzniku částic a hmoty přinesu v kapitole ENERGIE NULOVÉHO BODU.)

Kateřina Lite / SimplyMyWorld.cz