ELEKTRICKÝ Člověk a ELEKTRONY
V knize Principy Nové Výživy jsem podrobněji popisovala éterické tělo v souvislosti s přijímáním elektronů z vnějšího prostředí. Stručně řečeno je to jemná energetická vrstva, která obklopuje a prostupuje naše fyzické tělo.
Na povrchu našeho těla jsou akupunkturní body, skrze které se mohou vstřebávat elektrony přijímané z okolního prostředí. Elektrony pak proudí po meridiánech (energetických drahách) na potřebná místa.
Tok energie dovnitř a ven ovlivňuje naše zdraví, emoce a mysl. Přesto klasické lékařství popírá existenci těchto meridiánů. Důvod? Protože nebyly nalezeny a prokázány pomocí pitvy (tedy v hmotném těle). Oproti tomu východní medicína vychází z energetického systému, kde tok a množství energie v jednotlivých částech organismu je zásadní ukazatel pro nastavení léčebné procedury.
ÚVOD DO SVĚTA ELEKTRONŮ
Elektrony jsou základní částice s negativním nábojem, které se podílejí na tvorbě atomů a molekul. V lidském těle probíhají biochemické procesy, které zahrnují přenos elektronů a vytváření elektrických nábojů. Jsou základem pro mnoho životně důležitých funkcí, jako je přenos nervových signálů nebo produkce energie v buňkách prostřednictvím mitochondrií. Dá se tedy říct, že:
Lidské tělo obsahuje elektrickou energii ve formě přenosu elektronů a elektrických nábojů, přičemž její množství a distribuce napříč organismem se liší v závislosti na konkrétních biochemických procesech.
Jednou z klíčových funkcí elektronů v těle je přenos energie prostřednictvím redoxních (oxidačně–redukčních) reakcí. Tyto reakce zahrnují přenos elektronů mezi molekulami, což vede k uvolnění nebo spotřebě energie. Například v procesu buněčného dýchání se elektrony přenášejí mezi molekulami, což umožňuje výrobu adenosintrifosfátu (ATP), hlavního zdroje energie pro buňky.
Elektrony také hrají roli v bioelektrických procesech, jako je přenos nervových signálů a kontrakce svalů:
- Nervové buňky používají elektrický náboj k přenosu informací podél nervových vláken, přičemž náboj je generován nerovnoměrným rozdělením iontů (nabitých částic) napříč buněčnou membránou. Když je nervový signál přenášen, dochází k rychlému přesunu iontů přes membránu, což vede ke změně elektrického náboje a šíření signálu.
- Svalové buňky používají elektrické náboje k řízení kontrakce svalů. Elektrický signál z nervových buněk stimuluje svalové buňky k uvolnění vápníku, což spouští kontrakci svalových vláken.
Mohou nějak elektrony nacházející se mimo naše tělo ovlivnit množství energie a elektronů uvnitř? Pojďme se podívat na mechanismy tvorby a získávání elektronů a k čemu vlastně slouží.
BUNĚČNÉ DÝCHÁNÍ: Primární zisk elektronů
Buněčné dýchání je zásadním procesem, který generuje elektrony uvnitř organismu.
Během tohoto procesu se živiny z potravy rozkládají na jednodušší molekuly, jako jsou cukry, aminokyseliny a mastné kyseliny. Tyto molekuly následně vstupují do mitochondrií, kde probíhá řada chemických reakcí zahrnujících přenos elektronů. Finálním produktem jsou molekuly ATP – energetický zdroj pro buňky.
Katabolismus živin probíhá ve třech hlavních etapách:
- Glykolýza: Tento proces se odehrává v cytoplazmě buňky a zahrnuje rozklad jedné molekuly glukózy na dvě molekuly pyruvátu. Během glykolýzy je také produkováno malé množství ATP a redukovaných molekul NADH (nikotinamidadenindinukleotid).
- Cyklus kyseliny citronové (Krebsův cyklus): Tento proces se odehrává v mitochondriích buňky a zahrnuje další oxidaci pyruvátu na oxid uhličitý. Během Krebsova cyklu jsou také produkovány další molekuly ATP, NADH a FADH2 (flavinadenindinukleotid).
- Elektronový transportní řetězec a oxidativní fosforylace: Tato poslední etapa buněčného dýchání se také odehrává v mitochondriích a zahrnuje přenos elektronů od NADH a FADH2 přes sérii proteinových komplexů vnitřní mitochondriální membrány. Tento proces generuje protonový gradient, který je následně využit k syntéze velkého množství ATP prostřednictvím enzymu ATP syntáza.
Buněčné dýchání celkově produkuje 36–38 molekul ATP z jedné molekuly glukózy, které mohou být použity pro potřeby různých buněčných funkcí a reakcí. Kromě toho se při buněčném dýchání uvolňuje oxid uhličitý jako vedlejší produkt metabolismu, který je odstraněn z těla prostřednictvím dýchání.
Kromě buněčného dýchání existují i další mechanismy, kterými tělo minoritně získává elektrony. Například některé bakterie žijící v našem těle (v rámci střevního mikrobiomu) mohou produkovat elektrony jako vedlejší produkt svého metabolismu, které pak mohou být využity našimi buňkami.
Pojďme se ještě podívat na externí získávání elektronů, jak jsem slíbila na začátku této kapitoly. Trocha ,,konspirační teorie" jistě neuškodí…
EXTERNÍ ZÍSKÁVÁNÍ ELEKTRONŮ:
1. UZEMNĚNÍ. První možností je čerpání elektronů ze zemského povrchu, což se skrývá pod pojmem uzemnění. To znamená, že chůze naboso po přírodním povrchu, jako je tráva, písek nebo zemina, umožňuje tělu přijmout elektrony z povrchu Země a tím zlepšit celkovou energetickou rovnováhu a zdraví.
Načerpané ,,Zemské" elektrony se podílí na neutralizaci volných radikálů a snižování zánětlivých procesů v těle.
Volné radikály jsou nestabilní molekuly s nespárovanými elektrony, které mohou poškodit buňky a DNA. Přijetím elektronů z okolí by mohlo tělo stabilizovat volné radikály a zabránit tak jejich nežádoucím účinkům. Jsou to tedy takové ,,volně dostupné zemské antioxidanty". (K tématu uzemnění a vstřebávání elektronů existuje celý výzkum a kniha v češtině – Uzemnění.)
2. VSTŘEBÁVÁNÍ POMOCÍ KŮŽE. Teoreticky je možné, že kůže má schopnost vstřebávat elektrony z okolního prostředí skrze akupunkturní body (viz meridiány). I když z hlediska standardních poznatků o stavbě kůže se to zdá jako nepravděpodobné. Nicméně tento proces nehraje až tak významnou roli ve srovnání s energetickým metabolismem těla. Kůže slouží primárně jako ochrana před vnějšími vlivy a fyzickým poškozením, ačkoli také umožňuje výměnu látek s okolím.
3. ZÍSKÁVÁNÍ ELEKTRONŮ DÝCHÁNÍM VZDUCHU. Dýchání hraje roli v poskytování kyslíku, který je nezbytný pro buněčné dýchání a oxidaci živin. Kyslík ,,se váže" na elektrony v rámci buněčných mitochondrií a umožňuje vytváření ATP. Takže dýchání podporuje tvorbu elektronů uvnitř organismu, které pocházejí hlavně z potravy a následného buněčného dýchání.
TEXT JE Z KNIHY VÝŽIVA PRO MODERNÍHO METAČLOVĚKA. VEŠKERÉ INFORMACE A MOŽNOST OBJEDNÁNÍ NAJDEŠ TADY.
