Informační Rekalibrace

30.09.2020

Máme životy ve svých rukou a je na nás, jak s nimi naložíme.

Ano, tak to je. Ale pokud člověk nemá potřebné informace, pokud neví, že pro sebe může udělat něco lepšího... Pokud neví, že se např. může během dne cítit líp než vypráskaný koberec, nemá žádnou volbu. Není mezi čím volit. Neví, jaký je to pocit, cítit se dobře. Cítit sebe. Protože to bylo možná už hooodně dávno.

Oproti tomu, když vystoupí ze svého nastavení - alespoň dočasně, a na  malý okamžik zažije, co to znamená ,,cítit se líp"... Pokud se pak dostane zpátky do stavu, ve kterém se necítí dobře, bude to velmi nekomfortní. Bude hledat cesty, jak z toho zase ven. Jak získat zpět svou sílu.

Informace, které jsme doposud do sebe dostali, tvoří to, kým jsme. Nové informace (ideálně vědomě zvolené) nás tedy budou postupně přenastavovat.

Během vývoje jsme si nebyli vědomi toho, co pouštíme do své mysli, co prosáklo do našeho nevědomí a následně - co řídí naše životy. Nikdo nás o tom nic neučil.

Nyní to bude jinak. A o tom je rekalibrace. O tom je (jak říkám) Alchymie každodenního života. Je to proces, během kterého si vědomě určujeme, co zařadit do svého života a co naopak vypustit.

K tomu je potřeba počáteční kapitál. A tím nemyslím peníze. Myslím tím sílu, energii a odhodlání spustit se až na samé dno svého nitra. Tam, kde v tichosti leží pravda, na kterou jsme zapomněli. Zakryli jsme ji. Třeba tím, co jsme si mysleli, že je pro nás dobré nebo v touze zavděčit se svému okolí.

To je v pořádku. Není třeba si nic vyčítat. Jediné podstatné je, zda si dovolíme udělat nové rozhodnutí, které zní: Volím si vědomý život.

Integruj informace, které mají smysl.

Tzn. přijde informace zvenčí. Pokud mi dává smysl, vyzkouším a pozoruji. Když se cítím líp, zavedu toto do svého života. Mohu si také začít zjišťovat ,,na vlastní pěst," protože to, co vím nyní, už mi nebude stačit. Jde o to vytvářet si kolem sebe zdravé informační prostředí, ze kterého mohu čerpat.

Informace zvenčí se pro každého liší.

Naše antény (přijímače) se ladily v průběhu našeho lidského vývoje a i nyní se neustále jemně ladí. Stav naladění na veškeré informace, kterým jsme doposud dávali pozornost, utváří jakousi membránu kolem nás. Tato membrána se dá připodobnit k buněčné membráně. Jsou v ní otvory pro určité typy informací, na které jsme zvyklí vzhledem k vývoji. Proto se naše reality - pohled na svět každého z nás - mohou tolik lišit.

Jen stěží bychom se vědomě napili kyanidu nebo rtuti.

Přesto někdy konzumujeme informace z okolí, které poškozují náš (energetický) systém. Děje se tak většinou nevědomě. Pro někoho je automatika jít brzy ráno pro nový výtisk novin, což je - jak to říct slušně. Kopec sr*ček, který na sebe dotyčný vysype. Jiný přijde večer utahaný z práce jako pes, svalí se na gauč a zapne si zprávy v televizi. Aby teda jako věděl, co se děje ve světě. Tak se ptám: ,,Co pozitivního ti to dá? Už máš přehled? Jaký impuls k radosti ti dají tyhle informace?"

Máš čas zastavit se? Máš čas vůbec vnímat, kdo jsi? Máš čas zamyslet se nad svými sny? Nebo žiješ nonstop v iluzi, odděleně od sebe?

Požadavky ostatních na nás jsou enormně vysoké.

A to zejména v oblasti práce. Důležitý totiž není člověk a jeho talent, jedinečnost. Primární je výkon a zisk. Jedeš, dokud se nezhroutíš. Tělo vypne. Není jiná možnost, než si dát oddech. A pak zpět do procesu. A zase to urvat. Nový cyklus přetěžování se právě začíná. Někdy jsme nuceni k výkonu okolím a někdy nutíme sami sebe. Obojí je cesta do pr... Do pekel. Ždímat se za vyšší plat, postavení, uznání - nic z toho není to, proč jsme sem přišli.

Přemýšlíš někdy nad tím, odkud jsme sem přišli? Jaký je tvůj účel, jaké máš sny? Co tě baví, dělá ti radost? Nezapomněl/a si pod vším tím tlakem, jaké to je, smát se, milovat? Uvědomuješ si svou existenci, Člověče?...

Naše pracovní a vědní obory se natolik rozdrobily do škatulek, že pak sami sebe dáváme po částečkách dohromady. Máme znalosti, které se hodí pro naši práci, pracovní obor. Ale co skutečně víme sami o sobě? Víš, jak funguje tvá mysl, tvé tělo?

Společnost není vedena a nastavena na vzdělávání v oblasti naší podstaty a fungování lidského těla.

Protože to se nehodí. Někomu se nehodí, abychom znali sami sebe a věnovali si maximální pozornost. Protože bychom procitli. A když procitne určitý podíl z celku, není možné tento celek dále udržet pohromadě. Přihlížejí. Nečinný. Neboť svobodná vůle a osobní síla je nezměrná.

Proč myslíš, že jsme se ve škole nikdy neučili nic skutečně o sobě? Proč je třeba se dalekosáhle pídit o tom, že máme ,,nějakou" duši? Proč je tak těžké připustit, že jsme nejen tělo, ale především energie vibrující na různých úrovních? Protože jsme byli odjakživa záměrně vedeni směrem k zavření se do svých těl a odpojení od prvotní pravdy. Té jediné, nejvyšší. Neboť pravda a láska je zdrojem nekonečné síly. A pravda nikdy nepřijde od těch, kteří ji drží pod pokličkou. Zároveň je velice viditelné, že něco zde v našem pozemském životě velmi drhne.

Tvůj život je výsledek informací, které do sebe vkládáš, ať vědomě nebo nevědomě. Přijímáš je dovnitř sebe. Na základě toho děláš rozhodnutí, která se zpětně projektují ven. Do okolí. Čtení informací a signálů z okolí se tak stává naprosto viditelnou a přesnou mapou našeho vnitřního nastavení. Proto zavírat oči před tím, co nechci vidět, není řešení. Neboť to, co je venku, je uvnitř mě.

Nemá smysl čekat, až nám začnou říkat pravdu ti, kteří na ní sedí. Je třeba informovat se sám/sama. Protože jinak reagujeme vždy se zpožděním. Jsme ti druzí. Zaostáváme za tím, co se skutečně děje.

Je třeba překalibrovat své filtry tak, abychom filtrovali podněty z okolí ku prospěchu své individuality. Je až k nevíře, jak moc se podařilo během lidského vývoje potlačit jedinečnost každého z nás. Nastavili nás tak, abychom vnímali jako pravdu to, co pravda ve skutečnosti není. Protože zde pak nevznikne žádná pochybnost. Vše se jeví v pořádku, přestože tomu tak není.

A znovu. Je to o každém z nás. Každý může uvidět skutečnou pravdu jinde. Prvotně však vždy sám/sama v sobě. Dohromady tak poskládáme nový svět.

Energetická stopa.

Informační rekalibraci vnímám nejen z hlediska přijímání informací prostřednictvím čtení či poslouchání. Za každou větou a slovem je energetická stopa. Naštěstí jsme dobře vybaveni. Nereagujeme pouze na slova a emoce, které se vážou ke sdělení, ale též k vibraci. Vnímáme i mimosmyslově. Tzn. že vnímám, co je za tím vším. Ráda používám větu: ,,Pokud to s tebou rezonuje." To je právě ono. Na druhou stranu něco, co se nám jeví jako nepravda, může ve skutečnosti ukazovat na nějaké nezpracované/nepřijaté téma nás samých. Informační rekalibrace se tedy zdaleka netýká jen mysli, protože vnímáme na úrovni pocitů i mimosmyslově. Věnuj pozornost tomu, co vnímáš jako důležité v daný moment. Informace si sednou, propojí, poskládají. Kvalita filtrování a nastavení filtrů podnětů zvenčí je na každém z nás. A podle toho taky žijeme.

Nestává se to často, ale občas jsem slyšela na svou adresu: ,,Ty ses ale změnila." Nejdřív jsem k tomu měla negativní postoj. Ale pak říkám: ,,Jo. Změnila. Naštěstí ano."

Měníme se každý okamžik s tím, jak zanikají staré buňky a vznikají nové. Jde o to, zda budu udržovat svá současná nastavení nebo budu začleňovat nová.

S ubývajícím počtem starých buněk (starých struktur) a vznikem nových dochází k postupnému přeprogramování sebe sama. Je to naprosto logický a nezvratný krok. Způsob, který je přístupný každému z nás. Způsob reorganizace sebe sama. Tak jako tak je to nevyhnutelné. Otázkou jen je, jakým směrem bude děj probíhat a jak si budeme vědomi sebe samých během tohoto neustálého procesu přepisování.


Zajímá tě víc? Tady najdeš kompletní informace o nově vydané knize s názvem Rekalibrace Lidské Bytosti.

Kniha Rekalibrace Lidské Bytosti je nyní k objednání.