Celistvost & Jednota
Ačkoli zatím nevím, jak přesně ze sebe dostat to, co nyní cítím, nelze to již odkládat. Jsem si dobře vědoma toho, že díky tomuto sdělení se možná cesty s některými z vás rozejdou. To je v pořádku. Znamená to, že jsme si předali, co bylo třeba a je čas vydat se svou vlastní cestou.
Sdílím to, co vnímám a cítím. Je to můj život a náhled na vše okolo mě. Každý z nás má svobodnou vůli a právo rozhodovat se. Každý z nás je utvořen jakýmsi chumlem informací, které jsme do sebe doposud vstřebali. A to nejen v rámci tohoto života, ale i životů minulých. Naprosto respektuji tvou svobodnou volbu a rozhodnutí.
Nezabývám se esoterikou ani osobním rozvojem. Nectím žádné náboženství a nečtu duchovní knihy. To jediné podstatné je pro mě život ve svém plném rozsahu.
Informace, které budu nadále sdílet, jdou více do hloubky. Nedokážu říct konkrétně, co to bude. Vím jen, že to pro mě má hluboký význam a cítím potřebu.
Neboť se stalo, že jsme již od narození neměli přístup k pravdě. Když to píšu, mám husí kůži. K jaké pravdě? O čem to sakra mluvím?
Je zde mnoho pokřivení, které nám brání žít náš plný potenciál. A mluvím o obrovské síle, kterou disponuje každý. Každý z nás bez vyjímky. Jen jsme o ní (možná) doposud nevěděli.
Už nějakou dobu cítím důležitost celistvosti a jednoty. Když se cítím celistvá, právě teď, je to pro mě pocit absolutního štěstí. I když jsem sama, necítím se tak. Nic mi nechybí. Jsou to naprosto dokonalé okamžiky.
Celistvost vnímám několika způsoby. První z nich je na úrovni těla, mysli, duše. Jsem si vědoma, že každá má část je důležitá a nelze ji opomíjet.
Celistvost pro mě též znamená, že jsem integrovala své stíny. Místo odmítání jsem si je zvědomila, vynesla na světlo a přijala je. Budou zde pořád, ale vím o nich a tak mnou nemohou tolik manipulovat. Jak píšu v knize ...Cítím, že když je stín objeven a přijat, je to i pro něj veliká úleva. To je další pohled na celistvost. Nic ze sebe nevyjímat a neodvrhovat, ale vidět tak, jak doopravdy je.
Celistvost vnímám i na buněčné úrovni. Každá jediná buňka má na nás vliv jako celek. Naše tělo je tvořeno biliony buněk.
Naše jednotlivé buňky a tělo se dá vnímat též jako lidé a planeta Zem.
Právě nyní totiž možná prožíváme víc, než dříve intenzivní pocit, že: Jsem jen člověk. Nemám žádnou moc, žádnou sílu. Jsem slabá a bezmocná bytost. Radši se někde schovám a nechám ostatní, ať to tady vyřeší za mě. Ať si tu bojují. Vylezu a začnu fungovat, až bude po všem.
Představ si, co by se stalo, kdyby si tohle řekla nějaká buňka v našem těle. Jsem moc malá na to, abych tady něco dokázala. Tak radši nebudu dělat nic. Jen tady tak budu a pak umřu.
Rezignovaná buňka má ale obrovský vliv na celý náš systém. A co teprve, když by si tohle řeklo více buněk? Co se stane? Zastaví se dělení, regenerace, veškeré pochody v těle, tvorba energie, detoxikace, buněčné dýchání. Umíráme.
Nikdo ti možná neřekl, že máš v sobě obrovskou sílu. Učili jsme se o všem možném, jen ne o tom nejdůležitějším. O tom, jak modulovat své životy se záměrem být užitečný a přínosný pro Zemi a její společenství.
Může být velmi těžké (až nemožné) v pozdějším věku měnit svou informační databázi. To je tak těžké vidět, že je tady něco divně?..
Pokud ti nikdy nikdo neřekl, že si svými myšlenkami tvoříme realitu, pak si budeš myslet, že to nemá smysl. Ztráta času. Co bych tak mohla dokázat svými myšlenkami.
Jde o sjednocení a integraci v rámci sebe sama. Stanovit si své hodnoty a jasný záměr. A poté se propojovat a dalšími bytostmi. Navazovat spolupráci, tvořit společně. Neboť každý v sobě nese jedinečnou esenci - dary, se kterými jsme sem přišli tvořit.
Prvním krokem je uvěřit ve svou vlastní sílu a toto šířit dál svým přirozeným způsobem. Záměr propojovat se s dalšími bytostmi má obrovský vliv. I proto se nás snaží separovat a to i v rámci fyzické roviny - na úrovni rodiny a nejbližších. To se stalo na jaře tohoto roku. Toto znovu již nepřipustím.
Lehce jsem popsala, co se stane, když naše buňka přestane plnit svou úlohu. Nebo kdyby si každá buňka dělala, co se jí zamane. Bude to totální chaos, který rychle povede k naší destrukci. Síla buněk spočívá právě v jejich spolupráci. Biliony spolupracujících maličkatých vědomí. To si nelze ani představit. Fungujeme, protože naše buňky ,,táhnou za jeden provaz."
Ten samý účinek lze vyvolat na úrovni lidského společenství. Pokud každý přispěje tak, jak může, v souladu a s jednotnou vizí, získáme tím obrovskou sílu. Ta se bude projevovat ve fyzické, ale i energetické rovině. Neboť energie záměru tvoří pole. Toto pole je naplněno živoucí, tepající, kolektivní vizí o naší budoucnosti. Pokud nás bude dostatečné množství - nás, kteří máme tu vizi, není možné, aby nás tato verze budoucnosti minula.
Moc ,,mocných" spočívá v tom, že táhnou za jeden provaz, bohužel směrem k destrukci. Neuvědomují si, že tím zabíjí i sami sebe. Moc, zisk a nadvláda jim zaslepila oči a zatemnila mysl. Jiní se záměrně vyčlenili ze společnosti a postavili se nad ní, neboť toto si přišli zažít.
Každý zde žijeme své životy, které ale reálně mají vliv na celek. Jako naše buňky v těle. Pořád a neustále, každý okamžik.
K tomu, aby organismus naplno fungoval, je třeba jeho neustálá regulace nesčetnou kaskádou reakcí. Toto je zásadní také na úrovni střevní mikroflory. Nosíme ve svých střevech 1,5-2 kg mikrobiomu. Společenství, které početně mnohonásobně převyšuje množství buněk v našem organismu.
Pokud jsou jednotlivé druhy obyvatel mikrobiomu v rovnováze (máme přirozeně i patogenní mikroorganismy), vše funguje. Mikrobiom nás chrání, pomáhá s trávením a je zásadní pro naše přežití. Pokud ale dojde k narušení rovnováhy - přemnožení patogenní mikroflory, nastává disbioza. Trávicí potíže, propustnost střev, toxické metabolity (endotoxiny...). To velmi oslabuje celý náš systém.
Mikrobiom ke svému prospívání potřebuje správnou výživu - příjem nutrientů, které slouží jako potrava a vytváří ve střevech pro nás cenné látky.
Patogenní mikroflóru mohu přirovnat k informacím, které přijímáme zvenčí skrz media. Tyto informace jsou záměrně filtrované tak, aby se k nám nedostávala pravda o tom, co se zde skutečně děje. Proto nemá smysl krmit svou mysl tímhle odpadem a dále zamlžovat své vnímání.
Nečekám, že nám média začnou předkládat skutečný obraz světa, namísto šrotu, který je plný strachu, nenávisti a zloby. To záměrně posílá nás lidi, abychom byli nejednotní, cítili se bezmocní a bojovali proti sobě. Zatímco oni si mnou ruce a plánují, jak víc uškodit.
Neříkám, že je řešení ignorovat to, co se děje. Ale není třeba tenhle odpad číst a ani sledovat. Nemám to médiím za zlé. Šíření strachu je zřejmě jejich práce. Ale neberu toto jako relevantní zdroj informací. Tak proč plýtvat svou pozornost tímto směrem.
Naše síla se odvíjí od celistvosti nás samých a jednoty nás - lidských bytostí. Nyní je třeba přestat konzumovat, co je nám předkládáno, upřít pozornost na svou vizi o budoucnosti na planetě Zemi. Co si nejvíc ze všeho přeješ? Co tě baví, naplňuje? Kde leží tvá největší síla? Použij ji. Právě teď. Pokud cítíš, že tvůj čas nadešel a nechceš dál již jen přihlížet a přenášet zodpovědnost na druhé.
Již není možné na nikoho čekat. Pokud to tak cítíš, postav se za svou pravdu. Za to, kým jsi, se svými schopnostmi, znalostmi a moudrostí. A ve své plné síle řekni: Dost. Už stačilo. Udělám všechno pro to, abych právě nyní vzala do rukou veškerou svou sílu a pravdu. Pokud to bude třeba, budu bojovat. Ne v nenávisti a odporu. Ale v pravdě, kterou nosím hluboko ve svém srdci. V pravdě, která nebyla zmanipulována, ať se o to snažili sebevíc.
Vy, rádoby ,,mocní", nezajímají mě vaše lži, pasti a háčky, které jste nám nachystali. Rozbíjím to všechno. Vším, kým jsem. Vším, co mám. Aby se na toto již nechytal nikdo další.
Přeji šťastnou cestu do Nové Země nám všem.
To je vše, co jsem chtěla sdílet.
Zajímá tě víc? Tady najdeš kompletní informace o nově vydané knize s názvem Rekalibrace Lidské Bytosti.
S úctou Katie,