METAČLOVĚK jako komixová postava
Metačlověka si asi nejvíce spojujeme s filmy se superhrdiny, které vznikly na základě komiksové předlohy. Jsou to bytosti, které disponují nejrůznějšími schopnostmi a dovednosti.
Někteří se již narodili jiní, někteří získali své schopnosti za zvláštních okolností nebo byli nějakým způsobem vylepšeni. Někteří vznikli spojením rodičů z jiných světů, čímž získali od obou to nejlepší. A někteří ,,obyčejní lidé" se stali superhrdiny na základě traumat z dětství. Měli pocit, že pokud se stanou silnějšími a nastolí spravedlnost (potrestají viníka), vykompenzují si tím svou bolest z dětství. Předpokladem pro toto fungování bylo přijetí strachů, které se staly zdrojem jejich síly.
Děti, které si byly brzy vědomy svých schopností, měly ve společnosti náročné postavení. Bály se nepřijetí a posměchu kvůli své jinakosti, a tak se držely zpět, jen aby nikdo nezjistil, kdo jsou a co umí. Halily své vnitřní světlo, své přirozené dary. A protože nezapadaly, zůstávaly přehlížené a osamocené.
Až do doby, kdy nastala krizová či životu ohrožující situace. Takový superhrdina jedná zcela automaticky a udělá vše možné i nemožné pro záchranu, byť jednoho jediného života člověka. Tím se ale prozradí. A lidé? Místo vděku cítí strach ze síly a schopností superhrdiny. Bojí se toho, co neznají a co se nedá přirozeně vysvětlit.
Takový hrdina se pak stáhne a raději žije na okraji společnosti. Dá se mluvit o velkém štěstí, pokud má alespoň milující rodinu nebo během života potká svou lásku, která je útěchou a oporou. Mají někoho, kdo při nich stojí za všech okolností. Někoho, kdo je miluje ne kvůli tomu, jaké mají schopnosti, ale kvůli tomu, kým jsou.
ROZBÍT OKOVY STRACHU A ZACELIT SE.
I my tady máme přehlídku hrůz minulosti, kdy jsme byli mučeni či ,,odejiti z tohoto světa" všemožnými způsoby kvůli tomu, kým jsme byli, co jsme věděli nebo uměli. Můžeme v sobě mít strachy ze smrti, odmítnutí, zrady, bolesti, opuštění. Museli jsme se skrývat, potlačovat a neprojevovat, abychom si zachovali holý život.
Vesmírný cyklus je nastaven tak, že Duše je věčná a měníme jen těla (půjčka od Země). Z toho je zřejmé, že si tyto zápisy neseme napříč životy. Jsme takové chodící knihovny, kde jsou zapsané veškeré informace o prožitých situacích, které pak spouští naše emoční reakce. Proto někdy reagujeme na první pohled neadekvátně, protože předloha chování z minulosti se přetáhne do přítomnosti. Proto někdy ztrácíme kontrolu sami nad sebou.
A co teď? Máš na výběr. Můžeš úplně uvíznout v tom, co ti kdo udělal a dál si potáhneš všechno to bahno s sebou. Protože: To, co je zapsané v naší osobní knihovně, to se přece nedá vymazat, ne? A tak budeš svou pozorností dál živit svou minulost. Tvoje energie se propadne o několik levelů níže. Dostaneš se na úroveň přežívání a tvé dary (schopnosti) se tak deaktivují. Zadupeš svou pravou identitu a myslíš si, že se tak vyhneš další potenciální bolesti a nepříjemným situacím. Jenže jak dlouho dokážeš takhle přežívat?
Chci ti říct, že bez ohledu na to, co se kdy stalo, teď je čas nechat to všechno jít. Vystoupit ze sebelítosti a začít žít sebe sama.
Občas mi někdo napíše, že ještě nezná své dary. Podle mě k jejich poznání vede jediná cesta. A to je: Nechat své tělo žít a dát mu prostor. Neutlumovat ho nadbytkem jídla, alkoholem, chemickými prostředky či jakkoli jinak.
Nech své tělo ožít a vydá ti všechny poklady, které jsou v něm zakódované. Vše je dávno nachystané. Ty jsi ten/ta, na koho čekáš. Tvá proměna nepřijde odněkud zvenku, ale jedině zevnitř.
Teď je ta doba. Potřebujeme se dostávat do své síly, poznávat sami sebe, být v důvěře k našim tělům. A ony nás povedou (společně s naší Duší) k dalším lidem, kteří mají zase jiné dary. Propojení je možné jen tehdy, pokud vystoupíš ze svého stínu, který tě roky halil, protože ses bál/a vyzařovat svou podstatu. Ale právě tato zář je to, co k tobě přitáhne jako magnet další a další bytosti. Protože spolupráce je alfou a omegou nastávajícího období.
Sundej svou kápi, očisti své tělo a rozzař své světlo. Dej tak najevo své Hvězdné rodině, která šla na Zemi s tebou, že jsi tu. Vyšli signál a přitáhni je k sobě. Milující blízcí lidé, sdílení a podpora, to je to, co ti dobije baterky a posune tě dál.
Aby bylo vidět tvé světlo, je potřeba zacelit černé díry, které ho pohlcují. Černé díry vznikají v důsledku stresu a hutných emocí, což narušuje distribuci světla v těle. To také velmi souvisí s jídlem. Dokonce se občas můžeme podobat černým dírám či se tak chovat, protože v nás vše mizí ani nevíme jak a kolem zůstávají jen prázdné talíře či obaly jako důkaz, že ,,se to opravdu stalo".
Proto je podle mě vztah k jídlu klíčovým aspektem k projevení našich darů. Jak jsem psala, není potřeba nic speciálního. Na prvním místě stojí rozpuštění návyků souvisejících s emočním jedením. (Tomuto tématu se bohatě věnuji v dalších příspěvcích na Blogu.)
TEXT JE Z KNIHY VÝŽIVA PRO MODERNÍHO METAČLOVĚKA. VEŠKERÉ INFORMACE A MOŽNOST OBJEDNÁNÍ NAJDEŠ TADY.
