Píšu díky planetám / pohled skrz mě

12.12.2019

Když jsem šla koncem roku 2013 na velký astrologický výklad a dozvěděla jsem se, že bych měla sdílet poznatky, psát a studovat své podvědomí, klepala jsem si na čelo. No to tak. Co bych asi tak psala? A psychologie? Pfff, to je něco, co mě absolutně nezajímá. Ne, díky.

Posuňme se o 6 let dál až k ,,teď". Rok 2019 se blíží ke konci a právě vrcholí přípravy k vydání mé 3. knihy. Je v ní zapsáno všechno, co jsem doposud zvládla pojmout a vše, kým jsem. 

Tohle nebylo v plánu, asi jako téměř žádný z článků. Ale stav, ve kterém se dnes nacházím, nemám každý den. Dnešní den nese speciální datum (12.12.) a tak cítím potřebu vyjádřit vděk právě ,,mým planetám", které mě provází životem. Možná ti to zní jako ultra ústřel. Faktem je, že nežijeme ve vakuu, ale ve Vesmíru složeném z planet, hvězd, slunce a měsíce, které nás ovlivňují. Nejedná se jen o jejich hmotnou existenci, ale především o energetickou a informační podstatu. Ráda bych tedy vzpomněla na svá 3 astrologická znamení, která ,,můžou za to, kým jsem".

Při narození jsem vyfasovala sluneční znamení blíženec, s ascendentem ve štíru a lunou ve střelci. Blíženci bývají hodně společenští a komunikativní. Je to jejich přednost. Ačkoli mám v blížencích dost planet, zrovna komunikace je téma, které si žádá velkou pozornost a vědomou práci. Možná je to tím, že má planeta Merkur je retrográdní. To znamená, že víc než na komunikaci zvenčí jsem spíš obrácená dovnitř. Lidé s retrográdním merkurem jsou často spisovatelé.

Mám schopnost vidět víc úhlů pohledu a syntetizovat je do jednoho celku. Což jsem si plně uvědomila až v tomto roce při psaní článků, nebo když mi někdo psal o radu. Začalo přicházet takové množství myšlenek, až mi toho vybuchovala hlava. Snažím se pokrýt veškerá zorná pole daného tématu. Ascendent ve štíru zase způsobuje, že se ve všem dost vrtám a jdu do hloubky. Pravděpodobně mám v hlavě víc myšlenek, než ostatní. Proto je pro mě tak důležité psát. Tím si myšlenky rovnám a třídím. Zároveň ale díky neustálému vnitřnímu šumu potřebuji také prostor pro absolutní ticho a klid. Někdy ze mně pro můj vnitřní myšlenkový guláš nedostaneš odpověď. Někdy převažuje štír nad společenským blížencem a uzavírám se do sebe. V hlučném prostředí nevydržím dlouho a z takových akcí odcházím vždy jako první. V novém prostředí primárně nenavazuji kontakty, ale skenuji své okolí. Teprve pak vylézám ze své schránky.

Jsou myšlenky a jsou uvědomění. Obojí má své místo. Ve škole mě bavily technické předměty. Některé byly opravdu těžké. Ale jakmile tam bylo co pochopit, dobře se mi učily. Naopak předměty, kde jsem se musela šprtat zpaměti, mě nikdy nebavily. Někdy pochopitelně potřebuji něco vymyslet. Střelec má rád studium složitých témat. Má mysl je velmi rozvinutá a zároveň citlivá. Přílišný psychický tlak mě snadno přetíží a přestávám fungovat. To se následně projeví i fyzicky.

Hodně chemiků má, stejně jako já, ascendent ve štíru. Štíry baví také práce s podvědomím a mohou z nich být dobří psychologové. Hloubavost a časté výpravy k ,,jádru pudla" ale mají i své stinné stránky. Dokážu se celé hodiny vrtat v jedné myšlence, v jedné větě, co mi někdy někdo řekl nebo co jsem (ne)udělala. To pochopitelně není dobré, protože mi to odčerpává energii. Stejně tak jako obrovská sebekritika, kterou disponuji a těžko se mi s ní vyrovnává.

Ještě před pár lety jsem toužila po vztahu. Nedokážeš si ani představit, jak moc. Byl to pro mě středobod Vesmíru. Dost často se mi v tom nedařilo, takže jsem si to vyžírala. Večery s nadějí a ráno beznaděj. Strašný chaos uvnitř sebe. Jediné, co mi pomáhalo, byly procházky a pohyb (to má střelec rád). Courala jsem hodiny po Praze. Přes den i za tmy. A hudba. Ta mě vždycky ze všeho vytáhla. A pak je tady ještě jedna věc, kterou jsem musela udělat, abych se neutopila ve vlastní beznaději a citovém zkrachovalectví. I když jsem si moc přála, aby vztah vyšel, musela jsem v určité chvíli všechno pustit. Jinak by mě to sežralo. Měla jsem stavy, kdy jsem se ráno probudila a moje mysl začala natolik šrotovat, že jsem byla za dvě hodiny tak vyřízená a ubitá, že jsem si mohla jít zase lehnout. Aniž bych cokoli udělala fyzicky. To jen ta zatracená mysl. Na tomhle ti chci ukázat, že:

Fyzická síla, velká výplata, dobré postavení ani skvělá rodina nestačí, když máš ve svém vnitřním světě chaos. Mysl nás dokáže zcela pohltit a oslabit. Rozcupovat nás na kousíčky. Když máš v mysli zmatek, nefunguje ani tělo. Můžeš ignorovat své pocity, ale stejně tě nakonec doženou a budeš si muset vytvořit prostor pro klid.

Když jsem byla na astro výkladu, dozvěděla jsem se také, že blíženec má tendenci dělat milion věcí naráz a žádnou pořádně. Že bude pro mě důležité zvolit si jednu až dvě hlavní činnosti, které budu rozvíjet nejvíc. Jinak budu dělat všechno a zároveň nic. A přesně to se od roku 2014 také dělo. Měla jsem nutkání zajímat se o víc oblastí a všechno vyzkoušet. Hlavně co se týče stravování. Problém byl má nestálost. Nikdy jsem nedokázala nic dodržet víc, než tři týdny. Protože mezi tím, co jsem se řídila jedním typem rad, narazila jsem na další možnosti a chtěla je taky okamžitě vyzkoušet. Nikdy jsem neměla takovou disciplínu, aby byly vidět výsledky.

Cítila jsem, že mám rozstřelenou pozornost. Dělala jsem všechno a všechno mě zajímalo, ale nic pořádně. Posun a vyrýsování nějaké kostry se nekonalo v žádné oblasti. A teď?

Po letech hledání naplnění a lítání od jednoho tématu k druhému jsem dospěla k závěru, že účelem všech prožitých zkušeností a nabitých informací je propojit je v jeden celek. Věřím, že je to právě o množství zážitků, načerpaných informací a chvil spojení sama se sebou, které mi umožňují vystoupit o kousek výš.

Od astrologického rozboru uplynulo 6 let a byla to velmi zajímavá cesta. Nyní jsem ráda za všechny ty ,,přes držky" a šťastná za to, kde stojím. Díky za to. A za tvůj výklad, Hvězdný příteli. Až nyní jsem schopna pojmout  všechno to, co si mi kdysi řekl.

...a kam teď?

Nech mi tu komentář :)