Chození ve sněhu naboso + tipy

05.02.2019

Konečně napadl sníh. Tuto zimu to není moc obvyklé a tak jsem byla ráda, že budu moct znovu na chvíli vyjít ven a zažít ten pocit, když mě zmrzlá voda studí do nohou. Poprvé jsem si zkusila chození ve sněhu v prosinci 2018. Pamatuji si, jak jsem se těšila na obědovou pauzu, že se půjdu projít. To jsem vůbec netušila, co mě čeká. Bylo to pro mě úplně nové... Nyní jsem to zkusila zase a díky tomu jsem získala pár dalších poznatků. Pokud tě láká projít se ve sněhu, pojď se se mnou na tohle téma podívat blíž.

Ten den jsem přemýšlela, jestli jít na oběd nebo ven a pak rychle něco slupnout. Okolnosti se seběhly tak, že jsem se rozhodla jít ven. Vždycky, když vím, že půjdu, cítím, jak se mi zrychluje tep. Vypadá to, že se tělo připravuje. Sundavám si boty a ponožky a ohrnuji si kalhoty, abych si je nezmáčela. Mám na sobě džíny a tričko, nasazuji si čepici (na tu si potrpím :) ). Většinou plánuji procházky venku na cca 30 min, ale vždy se to může vyvinout jinak a je třeba respektovat signály svého těla.

Vyšla jsem ven. Přešla jsem silnici a po pár krocích jsem vešla do lesoparku, který je kousek od místa, kde pracuji.  Sluníčko svítilo a rozpouštělo sníh na stromech. Na cestě byl místy sníh a místy už jen asfalt. Ovšem i asfalt umí pěkně studit. Zabrouzdala jsem i do hlubšího sněhu. Užívala jsem si, že jsem konečně venku a že je hezky. To ale neznamená, že je všechno v pohodě, když se vrátím zpátky do kanceláře po 30 minutách strávených naboso na sněhu.

Co je dobré vědět, než vyrazíš ven. Pamatuj si, že venku je to dobrý. I když tě nohy můžou pořádně trnout a studit, daleko horší (nepříjemnější) je, co se děje, když přijdeš z venku domů. Ze zimy do tepla. Pro nohy je to daleko náročnější, než pro zbytek těla, protože nohy byly celou dobu v přímém kontaktu se studenou zemí, zatímco tělo se ochlazovalo jen okolním vzduchem (tedy pokud ses právě nevyválel/a ve sněhu, haha). Nepodceň tenhle krok, během kterého dochází k velkému teplotnímu rozdílu  a počítej s tím, že při přechodu ze zimy do tepla tě nohy můžou zatraceně dost bolet, až ti z toho může být blbě.  Právě kvůli příliš rychlému prokrvení nohou. Nechci tě strašit, tohle jsou fakta. Fyziologie. Mým cílem tedy je se toho vyvarovat a maximálně zpomalit rychlost zahřívání nohou, jak jen to jde a postupovat pozvolna.

Když jsem šla poprvé ven, bylo to skvělé. Pak jsem přišla dovnitř a čekala jsem, co se bude dít. Sedla jsem si ke svému stolu. Chvíli to bylo dobré, pohoda, říkám si. Během chviličky mě začaly strašně nepříjemně bolet nohy. Máme totiž v v části kanceláře vyhřívanou podlahu. Vystřelila jsem jako raketa a běžela do prvního patra, kde je chladněji a jsou tam dlaždičky. Moc to nepomáhalo, už bylo pozdě. Nohy se začaly prudce ohřívat. Začalo mi být poněkud nevolno. Přeběhla jsem do gymu, sebrala jednu karimatku a rychle jsem si na ní lehla. Ležela jsem na zádech, dýchala zhluboka a doufala jsem, že ta nepříjemná bolest brzy zmizí. Po chvíli jsem byla schopná vstát a chodit. Tak tohle už nikdy víc, řekla jsem si.

Ale jak zmírnit bolest nohou po přechodu do tepla? Tady je pár mých poznatků:

Pokud můžeš, vyhni se vyhřívané nebo tepelně izolované podlaze, místo toho hledej chladný povrch. Ideální jsou dlaždice třeba v předsíni nebo v koupelně. Tvé nohy to ocení.

Jediné, co tě teď zajímá je dostat se co nejrychleji ke zdroji studené vody. Dřív, než se nohy začnou prokrvovat.  Buď si ohrň nohavice u kalhot nebo si je úplně sundej sundej a stoupni si do vany/sprchového koutu, nebo si napusť lavor či kýbl s tou nejstudenější vodou, kterou disponuješ. (Já používám první variantu. Vlezu si do sprchy, pustím si tu nejstudenější vodu a proudem ze sprchy si omývám nohy.) Vyvaruj se kontaktu s teplou vodou, to by nebylo příjemné.
Nohy si chvíli sprchuju a když cítím, že jsou ochlazené, chvíli vypnu sprchu a čekám. Když se začnou zase prokrvovat a cítím nepříjemný pocit, pokračuju s ochlazováním vodou. Takhle to střídám tak dlouho, až cítím, že nohy přestávají bolet.

(Další možností, co mě napadla je lehnout si na záda a dát si nohy nahoru, třeba o stěnu. Nicméně studená voda bude jistě účinnější úleva.)

Pak následuje rozhýbání - zkus zahýbat prsty u nohou, ohnout je směrem dolů. Můžeš cítit, že je máš ztuhlé. Pokud to nejde, přenes váhu těla na prsty, lehce se o ně opři a zvedni patu. Vystřídej párkrát obě nohy. Prsty se tak líp prokrví a zahřejí. Pak vylez ze sprchy. Pokud máš k dispozici studenou podlahu, můžeš na ní zůstat stát nebo se procházet, dokud nebudeš mít v nohách úplnou jistotu a pocit, že můžeš normálně chodit.

Citlivost různých částí nohy je různá. Každá část nohy má jinou toleranci na chlad. Chodidla snesou víc studený povrch, než například nárty (asi přirozeně je to dáno evolucí, neboť chodíme po chodidlech a ne po nártech :)). Když jdeš naboso,  chodidla jsou v kontaktu s povrchem a receptory na nich umístěné posílají informace o teplotě a struktuře povrchu do mozku. Při sprchování studenou vodou můžeš cítit, že ti nejvíc trnou nebo křečujou právě nárty. (Můžeš si zkusit projít se ve sněhu tak, že ho budeš cítit pouze chodidly anebo se zkus bořit ve sněhu po kotníky. Rozdíl jistě poznáš :). 

Pokud úplně začínáš vystavovat nohy chladu...

Asi nejlepší je napustit si lavor se studenou vodou a ponořit si do něj nohy. Případně si můžeš přidat led. Pokud je venku sníh, můžeš si ho nabrat a nechat doma trochu rozpustit. A pokud není sníh, vůbec to nevadí. Pokud preferuješ rovnou akci, můžeš zkusit vyjít ven. Jen tak obejít blok nebo se projít do parku, pokud máš nějaký poblíž. Zem studí dostatečně i beze sněhu.

Začala jsem chodit naboso na konci léta a v září přišel první mrazík. Byly 2 °C. Vyšla jsem a měla jsem pocit, že přestávám mít cit v nohách, že mi mrznou. Nejlepší je osahat si to doma, v klidu a v bezpečí zjistit, kolik sneseš, než někam vyrazit a nechat se překvapit. Protože pak je jen na tobě, aby ses zvládl/a vrátit zpátky domů. 


To je pro dnešek vše. Tak chladu a bosým nohám zdar :)

Jo. A nově střádám příspěvky týkající se otužování na Instagramu. Budou postupně přibývat. Mrkni na to .