STŘEVA—MOZEK: Vzájemná spolupráce
Vraťme se ještě k mému výroku ohledně stravy (tento článek), že není ani tak důležité co, ale kolik a jak často. Myslím si, že střeva si poradí téměř se vším, pokud fungují správně a nejsou přetížená. (To pochopitelně extrémně souvisí s psychickým stavem člověka.)
Problém nastává v okamžiku, kdy střeva obsahují příliš mnoho hmoty v různých stádiích rozkladu. Je to jako špunt, který vše brzdí, blokuje a otravuje celý organismus, čímž se snižuje schopnost vnímání.
Stav střev je tedy klíčový pro naši psychiku. A přeplněná či zanesená střeva moc radosti nepřinesou. To jsme si jistě zažili všichni.
Proto pořád a neustále dokola sdílím souvislosti strava - psychika. To je také důvod, proč nejsem zastáncem napsaných jídelníčků za účelem hubnutí. Protože problém leží v oblasti psychiky a pak až na talíři. Udržení přinejmenším dobrého stavu střev by mělo být cílem a zároveň startovním bodem každého jedince.
Střevní mikrobiom je klíčový pro naše zdraví a celkovou energetickou rovnováhu. Při konzumaci velkého množství jídla, zejména nezdravých a vysoce zpracovaných potravin, dochází k přetěžování trávicího systému a nerovnováze mezi prospěšnými a škodlivými bakteriemi v našem střevě. Tato nerovnováha může vést k poklesu hladiny energie a zhoršení imunitního systému, což nás činí zranitelnějšími vůči vnějším vlivům.
Časově omezené stravování (intermittent fasting) či půsty mohou pomoci obnovit rovnováhu mikrobiomu a podpořit prosperitu těla. Při těchto stravovacích režimech se tělo dostává do stavu, kdy má čas na regeneraci a detoxikaci, zároveň se podporuje růst prospěšných bakterií.
Při časově omezeném stravování nebo půstu dochází také k aktivaci tzv. autofagie, což je proces, při kterém tělo recykluje a odstraňuje staré či poškozené buňky. Tím podporuje regeneraci těla a udržuje optimální fungování imunitního systému. Tento proces se přirozeně spouští v našem těle a je nejvíce aktivní během noci, když jsme v klidovém a regeneračním stavu. Jeden z důvodů, proč je lepší nejíst pozdě večer, souvisí právě s autofagií. Když tělo tráví potravu přes noc, nemůže se plně soustředit na regeneraci, což vede k hromadění poškození a nižší detoxikační efektivitě. Čím více zátěže, tím méně energie, tím hůře se nám funguje a přemýšlí další den.
Osa střeva - mozek
Osa střeva – mozek je dráha, která umožňuje obousměrnou komunikaci mezi střevem a mozkem. Zahrnuje několik mechanismů, jako jsou nervové dráhy, hormony, imunitní signály a produkty mikrobiálního metabolismu (signální molekuly).
Střevo je protkáno rozsáhlou sítí nervových vláken a tvoří tak svůj vlastní enterický nervový systém (ENS, často označovaný jako druhý mozek), který je schopen fungovat nezávisle na centrálním nervovém systému (CNS). Tento ,druhý mozek" je zároveň propojen s CNS prostřednictvím hlavních nervových drah, jako je bloudivý nerv (nervus vagus) a spinální nervy.
Hormonální signály ze střeva mohou ovlivňovat fungování mozku včetně nálady, chování a regulace energetického metabolismu. Mediátory produkované ve střevě mohou ovlivnit funkci mozku prostřednictvím krevního oběhu nebo přímého působení na nervové buňky. Proto vhodná strava je velmi nápomocna pro jeho optimální fungování.
Mikrobiom je souhrn mikroorganismů, jako jsou bakterie, viry, houby a prvoci, které žijí v určitém prostředí, v našem případě v lidském těle. Kvalita mikrobiomu má zásadní vliv na zdraví, protože ovlivňuje trávení, imunitní systém, metabolismus a další fyziologické procesy. A jelikož se nacházíme v kapitole o přenosu informací, ráda bych se zastavila u toho, jak mikrobiom komunikuje mezi svými spoluobyvateli a s našimi buňkami prostřednictvím signálních molekul.
Pro tuto chvíli je pro nás nejdůležitější interakce na základě tvoření signálních molekul, které ovlivňují funkci našich buněk. Mezi tyto molekuly patří nasycené mastné kyseliny s krátkým řetězcem (SCFA), jako je acetát, propionát a butyrát, které mají protizánětlivé účinky a podporují zdraví střevní stěny.
Dále sem patří tvorba neurotransmiterů a hormonů jako je serotonin, dopamin nebo GABA (kyselina γ–aminomáselná), které mohou ovlivňovat náš nervový systém. Tyto molekuly hrají roli v regulaci nálady, chování a stresové reakce.
Mikrobiom umí
tvořit antimikrobiální peptidy, čímž nás chrání před patogenními mikroby. Pak
také produkuje různé metabolity, které mohou ovlivnit naše buňky
a tkáně. Např. některé bakterie rozkládají sacharidy na jednoduché cukry nebo
fermentují bílkoviny na amoniak a další sloučeniny, které jsou pak využitelné
v rámci energetického metabolismu.
Mikrobiom produkuje molekulu oxidu dusnatého (NO), která je také signální molekulou. Je to malý, rozpustný plyn, který může snadno pronikat buněčnými membránami a slouží jako posel v různých biologických procesech.
NO pomáhá uvolňovat hladké svaly kolem krevních cév a tím zvyšuje průtok krve. Tímto způsobem NO pomáhá regulovat krevní tlak a zajišťuje správnou distribuci kyslíku a živin v těle. NO hraje roli také v imunitním systému, kde působí jako antimikrobiální a protizánětlivý činitel. Makrofágy a další imunitní buňky produkují NO jako součást obrany proti patogenním mikroorganismům.
Serotonin
Hormon serotonin je produkován jednak ve střevech a jednak přímo v mozku. I když se jedná o stejnou molekulu, její působení je odlišné v závislosti na tom, kde je syntetizována a jaké buňky a tkáně ovlivňuje.
Přibližně 90–95 % celkového serotoninu (5–hydroxytryptaminu) v lidském těle se nachází ve střevech, kde je syntetizován z esenciální aminokyseliny tryptofanu. Má především lokální účinky na střevní funkce, jako jsou motilita (pohyb střeva), sekrece (uvolňování tekutin elektrolytů) a citlivost na bolest. Serotonin ve střevech může také komunikovat s nervovými buňkami enterického nervového systému (ENS), který je propojen s centrálním nervovým systémem (CNS) prostřednictvím nervových drah, jako je nervus vagus. Oproti tomu serotonin vytvořený přímo v mozku funguje jako neurotransmiter, což znamená, že přenáší signály mezi nervovými buňkami prostřednictvím synapsí. Tím reguluje náladu, spánek, chuť k jídlu atd.
Melatonin
Co se týká kvality spánku, tady přichází na řadu melatonin, což je cirkadiánní hormon, který vzniká ze serotoninu v reakci na úbytek světla (tedy večer). Melatonin je produkován převážně v buňkách epifýzy (šišince) v mozku.
Důležitým faktorem pro optimální produkci melatoninu je dostatečná expozice dennímu světlu během dne a tmavé prostředí během noci. To pomáhá udržovat správný cirkadiánní rytmus a podporuje kvalitní spánek a regeneraci těla.
Toto je velmi důležité!!!
Množství melatoninu ovlivňuje večerní hladina glukosy v krvi. Čím více glukosy, tím více inzulinu tělo produkuje, což může potlačit produkci melatoninu a zhoršit kvalitu spánku. Je to logické: Tělo potřebuje trávit jídlo a odvádět glukózu z krve. Takže se rozběhne celý metabolismus a tím se opozdí přechod do klidového režimu a následně spánku. Proto se doporučuje jíst poslední jídlo alespoň 2–3 hodiny před spaním (za sebe s klidem zmíním 5 hodin).
TEXT JE Z KNIHY VÝŽIVA PRO MODERNÍHO METAČLOVĚKA. VEŠKERÉ INFORMACE A MOŽNOST OBJEDNÁNÍ NAJDEŠ TADY.
