O (ne)sdílení našeho stínu a sociální sítě

05.05.2019

Málokdo sdílí svůj stín s ostatními. Stín je temná stránka naší osobnosti, která má různou podobu. Mohou to být činnosti, které se nám nedaří, pocity selhání, bolest, smutek, nerozhodnost. Možná jen naši nejbližší ví, co se s námi děje. A někdy ani ti ne, protože je nepustíme k sobě. Někdy zůstáváme sami na své bitvy. Málokdo je ochotný říct: ,, Nepovedlo se mi to, selhal jsem." 

Řekni mi, kdy naposledy ti někdo napsal nebo zavolal, že je na tom není dobře a potřebuje se sejít? Možná je to hodně dávno... Domněnky a realita se můžou lišit a vždy je dobré uvědomit si, že něco není v pořádku. Ne to skrývat. Ale přeci jen, z jednoho úhlu pohledu se může zdát, že je náš život zalitý sluncem. O čem mluvím? No přece o:

Sociálních sítích. Jasně, na sociálních sítích vypadá všechno perfektně. (Každý vypadá skvěle, stravuje se skvěle - o tom jindy.) Možná to znáš. Vybereš si nějaký okamžik, který chceš, vyfotíš a sdílíš ho. Možná sdílíš své fotky i zpětně. Přátelé ti pak píšou, jak je to skvělé, že se ti takhle moc daří. Když jim odepíšeš, jak se skutečně cítíš, nerozumí tomu. ,,Vždyť vypadal/a tak šťastně." Už chápeš, do mám na mysli? Jeden jediný den se skládá z miliard malých okamžiků a emoce dokážou být velmi proměnlivé. Někdy se mění i z vteřiny na vteřinu. Pokud si vyberu jeden okamžik ke sdílení, jedno zrnko, neříká to mnoho o celku. O tom, co jsem prožila v rámci celého dne, týdne, měsíce. (Pokud si přecijen říkáš, že tohle se tě netýká, protože zažíváš nonstop pocity štěstí, přeji ti to.)

Někdy mám skvělý den a přidám třeba tři fotky naráz, někdy se odmlčím. Příspěvky se řadí za sebou a nezohledňují se dny, kdy jsem nepřidala nic. Ty pak scroluješ a vidíš jen tyhle zlomky a útržky. Vidíš špičku ledovce a to ještě jen z jedné strany (té světlejší). Prostě jen chci říct, ať to všechno nebereš tak doslovně. Milióny a miliadry myšlenek, pocitů a zapsaných slov nikdy neuvidí světlo světa, jiná ano. Rozhodla jsem se totiž nesdílet jen to dobré, super skvělé, pozitivní a nejlepší. Ale i temnější myšlenky, pocity a někdy ten strašný chaos v hlavě ohledně toho, co je dobré a co není.

Jak je známo z psychologie, stín je součástí každého z nás. Důležité je poznat ho, přijmout a učit se skrze něj. Nemá smysl potlačovat něco, co je naší součástí. Dřív nebo později se může stát, že se vytěsněný stín zase vrátí ve své plné síle a může nás pošramotit. Pokud ho známe a víme, do jakých oblastí nám zasahuje, máme výhodu. Hurá.

Znám to od sebe. Jednou za čas mi někdo napíše: Hele, sleduju tě, jak makáš. Jsi fakt hustá." Tuší tenhle člověk, že třeba zrovna zažívám jednu ze svých vnitřních kolizí? Jistěže ne. Protože vidí jen ten zlomeček a ne celek. Nevidí ty sračky, kterými jsem si prošla, temné období, pocity selhávání, smutku, nerozhodnosti, absence disciplíny a neustálé únavy. Ale je v pořádku, že vidíš jen část. Celek totiž není možné pojmout.

Tohle se neděje jen mě nebo tobě. Děje se to nám všem, kdo funguje skrz Facebook nebo Instagram. Každý máme lepší a horší období (ve skutečnosti i z toho horšího časem kápne to dobré). Skrze další pokusy dostáváme cenné informace o tom, jak ,,to" (ne)dělat. Můžeme lépe vyladit naše vnitřní nastavení a pochopíme, co nám vyhovuje a nevyhovuje. Tohle je to, co je důležité evidovat. 

Na závěr bych chtěla říct, že si nemyslím, že sociální sítě jsou špatné. Záleží na tom, jak k tomu přistupuješ a jak použiješ tenhle nástroj. Já jsem se rozhodla založit si Instagram v lednu 2016, kdy jsem se začala víc věnovat pohybu. Chtěla jsem mít ,,po hromadě" svou cestu. Takovou osobní databázi. A nelituji toho.

Instagram mi umožnil vyhledat a sledovat lidi, kteří obohacují můj život skrz inspiraci, svůj vlastní příklad a informace, které poskytují. Beru to jako místo pro sdílení, protože to je součástí mého života. Proto tam mám napsanou větu: ,,Vezmi si, co je libo, a zbytek neřeš." A přesně tak to je. Nemusíš se mnou souhlasit, nevadí mi to.

Budu sdílet dál a je na tobě, co s tím uděláš. Jsem opravdu moc ráda za každou tvou zpětnou vazbu, reakci, pocit, nápad. Za tvé sledování. Pokud si ale budeš dělat závěry z příspevků, aniž bys mě znal/a, pamatuj si, že tento svět není skutečný. Je to pouze zlomek mého světa.

Tak a příště třeba vytáhnu nějakou peprnou smršť mých temných myšlenek.

Do té doby se opatruj :)