STRAVA = PALIVO A STAVEBNÍ KAMENY?

PALIVO A STAVEBNÍ KAMENY

Je možné během dne nejen spotřebovávat energii ze svých rezerv, ale také tvořit bez přijímání fyzické stravy? Myslím, že ano. A to doslova. Protože generování a spotřeba energie závisí na emočním a psychickém stavu. 

Máme v sobě zakódovaný mechanismus, který umožňuje jiné fungování organismu než na základě stravy, kterou jíme. Na jednu stranu tam, kde není vyslán vědomý záměr, přebírá řízení autopilot. A naopak dostatečně dlouho opakovaný záměr mění fungování celého systému.

Dnes mi přišlo přirovnání, že tělo a příjem stravy je jako auto a palivo. V obou případech je třeba doplňovat nádrž - ať už tu naší (zásoba v podobě tuků a sacharidů) nebo benzín v případě auta. Jednoduše jde o neustálý cyklus čerpání a doplňování. Na této úrovni je možné čerpání energie jen do takové míry, do jaké je v ,,nádrži pohonná hmota".

Existuje možnost čerpání energie, která by poháněla lidské tělo při absenci fyzické stravy? Domnívám se, že ano.

Prána, zdrojová energie, volná energie - je všude kolem nás v každém okamžiku. Je to energie, kterou je naplněný celý Vesmír. Prostupuje také naše těla, ať si to uvědomujeme nebo ne. Je to energie, kterou nepřijímáme pouze při nádechu společně se vzduchem, ale v každém okamžiku. Neustálý tok přijímání a vydávání, to je zákon zachování energie, kterou nelze ztratit ani zničit.

Energie se může maximálně zkoncentrovat do podoby hmoty, a naopak při rozkladu se uvolňuje. Co tedy připustit, že lze vynechat proces konzumace stravy a následné složité extrahování energie? Nebylo by efektivnější přijímat ji rovnou ve své prvotní (nehmotné) podobě?

Víme, že lidské tělo se skládá ze základních stavebních kamenů. A proto je logické předpokládat, že tyto stavební kameny je třeba doplňovat ze stravy, která je obsahuje. A co když je to prostě tak, že lidi, rostliny a živočichy tvoří stejné stavební kameny? Materiál použitý pro tvorbu všech živých organismů na Zemi je stejný. Zdá se logické přijímat např. aminokyseliny v bílkovinách, které tělo rozloží a zabuduje do struktur dle svých potřeb.

Jsou zde dvě oblasti, které mě zajímají:

• Potřeba energie ve formě ATP, která se uvolňuje z organických vazeb
• Získávání stavebních složek ze stravy, které vznikají procesem trávení

Následuje pár otázek: Proč bychom měli přežívat na základě konzumace jiných organismů (rostlin a živočichů), které jsou přítomny na Zemi společně s námi? Co když se jedná pouze o návyk a přesvědčení, že to tak musí být? A co když nemusí? Co když šlo o postupnou adaptaci těla na přijímanou stravu? Co kdyby dnešní lidská bytost fungovala na zcela jiných principech? Bez pochyb by společnost nevypadala tak, jak ji známe dnes.

Myslím, že naši předkové měli zcela jiné nastavení mysli a filtry vnímání světa. Jen stěží si lze představit, že by se zamýšleli nad nutností přijímat pevnou stravu. Zkrátka měli jiné starosti.

V podstatě se jedná o rozbourání samotných základů a přijetí nových principů, které jsou ve skutečnosti jen znovu-objevené a budou se postupně dostávat do popředí zájmu. Neboť jsou více v souladu s pokrokem a dalším vývojem lidstva. Už jen to, že o přijímání zdrojové energie přemýšlí více lidí a zajímá je toto téma, to vše nasvědčuje, že tato možnost je přítomna v kolektivním prostoru více než kdy dřív.

Ráda bych zmínila, že se v žádném případě nejedná o násilné odpírání jídla nebo hladovění. Výživa zdrojovou energií je něco, co si tě buď zavolá nebo ne. Je to možnost, ne trestání se nebo půst se záměrem detoxikace organismu. Je to volba jako v případě auta, které je místo benzínu poháněno volnou energií. V případě auta je třeba kompletní výměna systému. Věřím, že v případě těla se jedná o aktivaci cest, kterými již disponujeme. Jedná se tedy o znovu-zapojení druhého systému či vyšší míra jeho používání.

Když je možné vyléčit své tělo silou záměru... Když lze silou mysli a srdce prodlužovat telomery, které chrání konce DNA a je to vědecky prokázáno... Když lze opravit roztříštěnou páteř nebo zhojit nádor... Proč by nebylo možné živit se jemnohmotnou energií?

ZMĚNA ÚROVNĚ VNÍMÁNÍ

Po najedení jsem už víckrát cítila, že se do systému dostalo něco, co změnilo tok a kvalitu energie v těle. Cítila jsem se hůř, než když jsem měla hlad. Jako by část mě někam odešla, zmizela. A ona skutečně zmizela. Vyřadila jsem obvody, které jsou navzájem propojené, průchodné a zajišťují tok energie.

V hlavě jsem měla myšlenku, jako by ta prastará životodárná energie řekla: Najez se, já počkám. Zase přijdu, až k tomu budou vhodné podmínky. Řekla mi: Chceš si dát šest knedlíků? Jasně, žádný problém. Já počkám.

Tak to vypadá, že ten, kdo si počká, budu já a můj trávicí systém. Počkám si na tu čistotu a prázdnotu, kdy se energie zase navrátí. A tak jenom tak sedím  a znovu vnímám ten diametrální rozdíl mezi plným a prázdným systémem (žaludkem). Je k nevíře, jak moc strava ovlivňuje tělesný a mentálně-emoční stav. Asi bych tomu sama nevěřila, kdybych si těmi pocity opakovaně neprošla.

Ten den, kdy jsem vynechala stravu, se sama od sebe otevřela jiná úroveň vnímání. A po jídle se zase zavřela. - Zbývá jen počkat, až se zase otevře. Není třeba přestat úplně jíst, aby mohla působit tato energie. Spíš jde o příjem takového množství stravy, která při průchodu tělem neudělá paseku.

MNOŽSTVÍ STRAVY A ÚTLUM

Jako klíčový faktor vnímám velikost žaludku v poměru k přijaté porci. Čím více jídla, tím víc pozornosti je směřováno do žaludku.

Hormonální regulace vyvolává pocity hladu a sytosti a žaludek je první signalizační místo. Stahuje a roztahuje se na základě běžně konzumovanému objemu jídla. Porušení či ignorování signalizace plnosti vede k roztažení žaludku a konzumaci větších objemů jídla. Jenomže tento objem jídla musí projít kompletně celým trávicím ústrojím. Velikost a poměr orgánů je vyladěn tak, aby byla zajištěna co nejúčinnější spolupráce.

JÍST 5X DENNĚ?

Když vezmu v potaz klasické doporučení konzumovat jídlo 5x denně s odstupem tří hodin, po odečtení doby spánku (osm hodin) zbyde 16 hodin bdělého stavu. Jedení 5x denně každé tři hodiny znamená celkem 15 hodin aktivního trávení. Sotva žaludek posune stravu do střev a přijde pocit hladu, je čas na další jídlo. (Strava každé tři hodiny je založena na sacharidových jídlech, lehkých bílkovinách a minimu tuků. Sacharidy jsou v potravinách, které jsou objemné, takže způsobují pocit plnosti v žaludku.) Když to shrnu:

Konzumace jídla 5x za den po 3 hodinách způsobuje permanentní odpojení od vnímání sebe sama. To je celkem 15 hodin ,,bez sebe". Už se nedivím, proč potřebujeme spát osm hodin. Tělo se dává do pořádku, abychom se druhý den zase krmili a trávili jídlo po celý čas bdělosti.

Je vůbec možné, že žijeme v takovém kolotoči? A jak je možné relevantně filtrovat informace z okolí, když máme permanentně plný trávicí systém? Ráda bych ještě podotkla, že pocit hladu (= prázdný žaludek) neznamená, že v těle není nic k trávení. To je totiž mnohem, mnohem delší proces.

Pokud střeva filtrují informace z okolí, ale filtrační jednotka je narušena, jaké informace pak asi dostává mozek a jaké pokyny dává zpětně celému tělu?

Žijeme ve světe, kde se bojuje o naši energii, pozornost a uvědomování si. Chtějí nás něčím zacpat, zabavit, abychom se nesoustředili na to, kým jsme. Nejen, že jsme si nechali navalit do hlavy spoustu informací, které nedávají smysl, ale zároveň jsme neměli přístup k tomu, co je podstatné pro život.

Velký objem informací, které nejsou relevantní nebo strava, která slouží jako vycpávka pro žaludek - to vyjde na stejno. Ale jedno je jisté. Potřebujeme funkční filtrační mechanismy. Pokud přestaneme zanášet filtr zvenčí, může se začít uvolňovat balast nahromaděný uvnitř. Tělo ho nedokáže ukládat do nekonečna, aniž by to působilo zátěž a přečerpávání organismu. Je to jasné - přestat znečišťovat tělo, upravit množství a časování stravy a proces čištění se spustí automaticky.

Kateřina Lite / SimplyMyWorld.cz