Závěrečná část monologu o jídle a chutích (3/3)

27.02.2018

Zkusím to znovu a jinak. Třeba 1 týden ráno a večer si dám nějaké tablety na detoxikaci, nebudu snídat a rozhodně nebudu pít dopoledne kávu. Prvním jídlem bude oběd. Tady to nemusím až tak moc řešit. A pak večeře, kde bych měla doplnit potřebné živiny, které by mi mohly chybět. Nevím, co to bude dělat s kortizolem ráno, pokud budu jíst až v poledne. Ale zkusím to. Problém je totiž v tom, že jsem ve škole většinou v 9 hodin a na oběd chodím kolem 11.30. Ten časový rozdíl mezi obědem a snídaní je moc malý. Nikdy nevím, jak moc jídla si vzít s sebou, abych do oběda stihla všechno strávit. Zkusím tedy ráno něco na podpoření detoxikace = dám tělu čas a dopoledne doplním potřebnou suplementaci. Oběd budu mít bez omezení, třeba i zákusek, cokoli v menze, ale ne prasárny z bufetu. A večer doplněním kvalitní živiny (listová zelenina, sýry, vejce, maso), případně něco menšího sladkého. Zkusím týden a pak uvidím, co a jak zase přehodnotit.

Takže co s tím? Všem je nám jasné, že potravinářský průmysl své praktiky-využití jídla k oblbování lidí (a výrobě nemocných) - nezmění. Takže je to na nás. My sami musíme změnit svůj postoj vůči našemu jídelníčku a rozhodnout se, jaké potraviny si koupíme (a následně sníme) a jaké ne, aneb jestli chceme být celý život pod nadvládou potravinářského průmyslu, který se paktuje s farmaceutickým průmyslem, anebo budeme pány svých životů, svých rozhodnutí a svého zdraví. Zda dáme přednost potravinám s mizivou výživovou hodnotou, nemocem a práškům anebo nám naše zdraví nebude lhostejné, budeme se snažit vybírat si to lepší a vyhýbat se nástrahám v podobě pochutinek a laskominek, které nás lákají do svých pastí a způsobují závislost. Pochopitelně nemůžeme zakázat, aby se daný výrobek prodával. Ale můžeme způsobit, že se díky nízkému prodeji a nezájmu ze strany konzumentů ,,ta věc" přestane vyrábět. Tady je možná cesta.

Jedním z výmyslů této doby je například proteinová tyčinka. Upřímně, jsem docela jejich fanda, ale štve mě, že většina z nich obsahuje poměrně vysokou nálož jednoduchých cukrů. Tedy kromě toho, že tyčinka obsahuje kolem 20-25 g bílkovin (kvůli tomu si to kupujeme), mi složení nepřijde o moc lepší, než běžná tyčinka ze supermarketu za pár korun. Je pozitivní, že s rostoucí poptávkou po low-carb produktech přišly na svět tyčinky s přívětivějším poměrem živin.

Kromě toho, že cukrovinky a sladké nápoje obsahují vysoká množství cukru (který se ukrývá pod různými pojmy), tyto potraviny okrádají tělo o cenné minerální látky. Jelikož se cukr rozkládá na kyseliny, tělo potřebuje právě minerály, které působí jako neutralizátor těchto kyselin. Díky tomu mohou být odčerpávány minerály z kostí a zubů, což může mít za následek vznik osteoporozy/kažení zubů.

Když už jsme u těch suplementů, když řeknu, měli byste brát hořčík, většina běžné populace by se sebrala a běžela by do první lékárny. A i zde nastává problém, protože většina lékáren prodává tzv. anorganickou formu minerálů, což jsou nejčastěji oxidy a soli, jako třeba oxid hořečnatý, síran hořečnatý. Problém je v tom, že tyto formy neumí tělo dostatečně využít. Pro organismus je výhodnější organická forma jako např. citrát, mléčnan, malát. Což jsou kyseliny, které se v organismu běžně vyskytují v rámci metabolismu, a tudíž jsou pro tělo přirozené. Tyto typy látek se zároveň rychle absorbují. Ovšem i zde je potřeba začít se suplementací pomalu, záleží také na celkovém stavu střev a jejich aktuální schopnosti daný minerál sorbovat skrz střevní stěnu. (Chystám aktualizaci na téma hořčík.)

Katie