Pokračování monologu o jídle a chutích (2/3)

26.02.2018

(22.11.2017)... Takže, co mě čeká? Odvykací kúra. První tři týdny by měly být nejtěžší.. to je jako s každou změnou. Měla jsem už dřív změnu jídelníčku, kdy jsem ráno zařazovala lowcarb-keto jídlo. Je pravda, že jsem během dne opravdu neměla takovou chuť na sladké. Trvalo to asi 14 dní, pak už jsem měla výkyvy, protože jsem měla na snídani i sacharidy. Prostě nejde jíst k snídani  pořád dokola maso, mléčné výrobky, ořechy, vejce a listovou zeleninu. Lezlo mi to i ušima. Krom toho... Kdo kdy takhle jedl? Potřebuji si najít ten svůj vhodný režim, který mi bude vyhovovat. Rozhodně nehodlám stavět na jídle 5x za den. O tom už jasně vím, že pro mě není. Cpát se každé tři hodiny není normální. No, možná tohle vyhovuje někomu, kdo jí hodně malé porce. Ale jinak je to z principu kulturistický jídelníček, založený na konzumaci velkého množství kuřete a rýže s minimálním množstvím tuku. Zkusila jsem si takový podobný jídelníček, akorát s tím rozdílem, že jsem v té době byla vegetarián. V objemové fázi jsem nebyla schopna ujíst 5 jídel za den. A pokud jsem jedno  jídlo nesnědla, musela jsem si ho přidat k tomu dalšímu. Počítala jsem kalorie jako idiot. (Jo, byla jsem idiot.)

Tuk byl hlavní problém. Kdykoli jsem snědla nějaké maso, sýr nebo jogurt... vždy jsem byla přes limit. Pak jsem skončila tak, že jsem do sebe cpala večer nízkotučný tvaroh kvůli dennímu příjmu bílkovin a málem jsem se u toho pozvracela. Jedla jsem i v době, kdy jsem neměla hlad, jenom abych splnila ,,normu". Ve fázi, kde jsem měla naopak snížené množství kalorií jsem byla absolutně nepoužitelná. Bez síly, bez nálady. Vypatlaná. Trénink nepřipadal v úvahu a jakákoli aktivita mi dělala potíže. Třeba ráno vyjít schody do třetího patra ve škole. Je rozumné poznamenat, že v tu dobu jsem byla víc závislá na sacharidech, než teď. Ne na cukrech, ale sacharidech obecně, jejichž omezení se projevuje právě těmito příznaky. Vlastně jsem těch sacharidů mohla mít i tak docela dost, ale dělalo mi problém jíst tak velké množství bílkovin a přitom tak malé množství tuků.

Celé mi to přijde postavené na hlavu. Copak pračlověk jedl každé 3 hodiny? Měl snad budík? Počítal si makroživiny a příjem energie? Řekl si joo, teď jsem hodinu utíkal před mamutem hodinu, takže musím rychle doplnit bílkoviny, jinak se mi rozloží svalová hmota? Vždyť to je směšné. Celé mi to přijde nadhodnocené (debilní). Dej si bílkoviny po tréninku, nebo se rozložíš. Kdyby to bylo takhle rychlé, tak bychom se asi nevyvinuli do té podoby, kterou máme dnes, protože bychom už dávno umřeli na katabolismus naší svalové hmoty. Pokud tedy nejsem kulturista a nedodržuji kulturistický trénink, proč bych sakra měla tohle řešit? Problém je částečně i v tom, že klasické principy kulturistické výživy byly přejaty a jsou doporučovány i pro běžnou skupinu obyvatel, kdy se střídá fáze objemová a redukční (tak, jak jsem měla já). Akorát nám zapomněli říct, že tohle střídání fází nejlíp funguje se současným braním steroidů (zakázaných látek). Druhá věc je ta, že mám pocit, že bych se po tréninku pozvracela, kdybych si dala protein. Jako alternativu jasně, když třeba vím, že nebudu mít čas se najíst. Ale stresovat se kvůli tomu? Ani náhodou. Sama mám doma protein a používám ho. Pomohl mi v době, kdy jsem byla vegetarián a nebyla jsem schopna ujíst tolik jídla, aby mi zajistilo dostatek bílkovin. Ale je třeba být si vědoma toho, že to je i tak uměle vyrobená potravina, na kterou tělo nebylo dříve navyklé. Myslím, že žádná přírodní potravina či surovina neobsahuje pouze sacharidy, pouze tuky nebo pouze bílkoviny. Vždy alespoň část něčeho jiného. (Ne, 100 % ztužený tuk na vaření opravdu není z přírody.)

Rvát se masem každý den mi taky nepřijde normální, natož několikrát za den. Jenže jaké potraviny jsou hlavní u lowcarb a keto stravování? Maso, vejce, mléčné výrobky, ořechy a listová zelenina. Co se týče mléčných výrobků, pořád nějak nevím, jak se k nim postavit ohledně vlivu na lymfatický systém. Ale lepší je začít s odstraněním toho největšího sajrajtu, což jsou již několikrát zmiňované průmyslově zpracované potraviny, především sladké a slané pochutiny a sladké nápoje.

Katie