ČLOVĚK - FUNGUJÍCÍ CELEK A ROVNOVÁHA

11.07.2022

Následující článek je součástí ,,zelené" knihy

REKALIBRACE LIDSKÉ BYTOSTI (2)

Nikdo nás neučil, jak o sebe pečovat. Pak se můžu divit, že jsme jako společnost závislí na farmakách a na pomoci lékařů. Kde se snažím zpětně opravit to, co jsem dřív zanedbala. Bylo by skvělé, kdyby to tak opravdu fungovalo. Bohužel řeším jen důsledky bez odstranění příčiny. Tak to je. Proto je třeba vzít odvahu do svých rukou a podívat se na to, v jakém jsem stavu. Ptát se svého těla a mysli. Ale.

,,Pokud se nechceš dozvědět pravdu o tom, co se v tobě děje, tak se neptej."

Opakované porušování rovnováhy

Žádné tělo nevydrží opakované porušování vnitřní rovnováhy. V našem organismu probíhá nesčetné množství reakcí, které zajišťují naše fungování a jsou navzájem propojené. Tělo produkuje řadu enzymů, které katalyzují tyto reakce - metabolické dráhy. Některé reakce jsou vratné, jiné běží jen dopředu.

V okamžiku, kdy dochází k dlouhodobému porušování rovnováhy a přetěžování se, tělo to stojí velké úsilí a obětování cenných živin (vitaminy, minerály). Tím se vyčerpávají zásoby, což vede k ,,poruchám" organismu - od menších až po rozvoj civilizačních nemocí.

Může sen patřit například nedostatečná tvorba buněčné energie, nadbytečná tvorba volných radikálů, rychlejší dělení buněk, zkracování telomer a předčasná smrt (jak buněčná, tak člověka). A najednou se divím, co se to děje. Z ničeho nic mi přestává fungovat trávení, mám vysoký krevní tlak nebo diabetes II. typu.

K ničemu z toho nedošlo přes noc, ale opakovaným dlouhodobým porušováním rovnováhy, přičemž to tělo dává jasně najevo. (Sorry, neotravuj mě. Dělám důležitý byznys.) Lze cítit, že něco není v pořádku. Dávno, dávno předtím, než se to projeví ,,v plné polní".

Všechno souvisí se vším. Takže např. stres má vliv na trávení. Trávení ovlivní vstřebávání živin. Může docházet ke střevním poruchám - plynatost, alergie/intolerance nebo nedostatku živin ze stravy - především těch esenciálních (tedy nepostradatelných). Detoxikace, regenerace, vznik nových buněk a udržení všech metabolických procesů závisí na tom, co přijímáme. A to jak ze stravy, tak z hlediska energetické informace.

Funguji jako celek

Problém nastává, pokud ignoruji fakt, že funguji jako celek. Tzn. např. mám psychické problémy, zajídám je jídlem. Přiberu na hmotnosti, psychika jde ještě víc do háje. Cítím se špatně, a tak vyhledám psychologa. Dostanu antidepresiva. Jdu za výživovým poradcem. Ten mi pěkně nalajnuje plán - redukční dietu. Takže jsem nervózní z toho, že je potřeba dodržovat jídelníček. Mám pořád hlad, cítím se unaveně a bez energie. Možná to vydržím ty čtyři týdny nebo i déle. To vede k poklesu tělesné hmotnosti - pochopitelně.

Jakmile se vrátím ke svému původnímu stravování, aniž bych pochopila, jak funguji a respektovala své požadavky, dostanu se zase zpět a ještě přiberu o kousek navíc. Protože tělo si říká: ,,Co kdyby mě zase nechala hladovět. Kdepak. To si na sebe trochu víc těch zásob. Doba je teď nejistá."

Strava a spánek

Kombinace stravy a spánku je důležitá pro regeneraci organismu. A schopnost efektivně trávit poslední jídlo dne má vliv na spánek. V momentě, kdy se najím pozdě večer, vyplaví se hormon inzulin. Pokud ulehnu brzy poté, inzulin ,,vylitý" v krvi jde proti tvorbě melatoninu (hormonu tmy), který je klíčový pro regeneraci a obnovu organismu. Když se najím pozdě večer, dochází k posunutí zahájení regenerace směrem k ranním hodinám.

Melatonin dosahuje svého maxima po 4 hodinách spánku, většinou mezi 1. a 3. hodinou ranní, poté klesá. Pokud se naruší cyklus spánku (pozdním jedením), mohu mít ráno v těle stále nějaké množství melatoninu, což způsobuje ranní únavu a nutnost nakopnout se kávou.

Dejme tomu, že půjdu za výživovým poradcem s cílem zhubnout. Tak řekne okey. Nastavím ti takový jídelníček, že zhubneš. Budeš jíst o trochu míň, než je tvůj běžný kalorický příjem a uvidíme se za pár týdnů. Tady máš rozpis, jez podle něj a o nic jiného se nestarej.

Jak je vidět z příkladu výše, záleží na tom, s jakým cílem vyhledám pomoc. Je potřeba podívat se, co stojí za tím vším. Nikdo nepřibere nebo neshodí svou hmotnost jen tak. Nikdo nezačne nezřízeně žrát nebo hladovět jen tak. Hmotnost je důsledek, reakce na prostředí. Takový výkyv ukazuje na narušení rovnováhy. Nemusí jít jen o nadbytečnou konzumaci stravy. Rovnováha mezi metabolizací a ukládáním tuků závisí též na psychickém stavu a kvalitě spánku. (A jsme zase u toho.)


Kateřina Lite / SimplyMyWorld.cz