O jídle lépe nemluvit aneb ,,průser" je slabé slovo

16.03.2018

Stejně teď jím hrozně...když jsme u toho, fakt nevím, co tu budu dneska jíst (v práci). Mám tu 2 jablka a mám hlad už teď. Nechci si zas něco objednat a pak to vyhodit. A hlavně chci udělat test...být na té Maně delší dobu.

Právě jsem si objednala lahev na prášek. Přeci jen to vyjde líp, než nápoj a taky bych ho měla zkusit. Před chvilkou jsem se vrátila z obchodu. Koupila jsem si jedny fazole v konzervě, 2 čínské polívky a pytlík bonbonů. Koupila bych si i nějaký jogurt nebo kefír, něco na pití, ale vůbec na to nemám chuť...nedá se nic dělat. Budu to muset nějak zvládnout, než budu mít ten drink.

Ono je to těžký. Oproti whole 30 je tohle úplný opak. Jenže taky furt vařit jak blázen, jíst maso, vajíčka, maso, vajíčka...já nevím. Fakt nevím. Na jednu stranu je maso fakt strašně neekologický produkt, když pominu etiku. I kdyby to byl volný chov, tak stejně pořád to zvíře zabijou kvůli masu. Je to na prdlajs.

13:30 Právě jsem zkonzumovala jeden ze svých chemických obědů: vezmeš čínskou polívku, přidáš půl plechovky hotových fazolí a zaliješ to horkou vodou. Easy, ne? Je to fakt ,,bašta". Ne teda, že bych si tohle dávala běžně. Je to moje premiéra. (Žaludku můj, vydrž ještě chvíli, brzy bude tomuhle konec...) Což žaludek, ten rozloží snad i beton, ale střeva. Ty trpí už druhý týden tou mojí stravou. Aspoň, že to nebyl úplně nonstop průser a měla jsem aspoň ten drink. Ten mi ale došel, takže potřebuju objednat další várku.

Když se tak zamyslím nad tím, co mi tohle jídlo dalo kromě 50 000 ,,éček"? Nic. Předpokládám, že za chvilku budu mít takový hlad, že si okoušu prsty na rukou. Proč to všechno dělám? Nestíhám vařit a i kdyby jo, nemám vůbec chuť na normální jídlo. (Normálním myslím to, co si uvařím doma z celistvých potravin.) A co udělám, když si nestihnu uvařit? Koupím si nějakou sr*čku. Objednala jsem si i čínu a něco dalšího podobného... ale prostě to není ono. Nemám teď na to.

Za těch 14 dní jsem stihla do sebe dostat nějaké ty brambůrky, čokoládu, energiťáky, colu, bonbony, sušenky, sladké pečivo, hranolky a několik objednaných jídel. I když jsem si uvařila, tak jsem do toho jenom tak dloubla a zbytek letěl. Hell yeah. Takhle žije člověk, který se zajímá o výživu? Jo, někdy jo. Někdy je náročný i dýchat, natož řešit ještě další ,,věci". Někdy je náročná existence sama o sobě.