Březen 2018 - měsíc zvratů... (1)

16.03.2018

...aneb: kopneme tě do zadku, abys začala dělat to, proč tady jsi...
...aneb: Když nezdechneš, slibujeme, že bude líp. 

(15.3.2018) No, takže posuňme se asi o 3 týdny dopředu od posledního zápisu. Asi se ptáte: ,,Tak co, jak to jde s whole 30?" Cože? Něco takového jsem vážně chtěla zvládnout? Hell yeah. Je to celý na kočku. V den, kdy jsem měla začít a všechno si to pěkně připravila včetně nakoupeného jídla, měla jsem vymyšlené, co budu vařit... Tak jsme se rozešly. Takže jak asi myslíte, že to jde? Nejenže vůbec, ale ani omylem.
Během těch 3 týdnů mě napadlo takových myšlenek, které jsem chtěla zapsat, ale nezapsala. Takže to teď bude straaaašnej chaoz a bude lítat jedno téma přes druhý. Ale to je asi jedno. Hlavně, že píšu. Říká se, že papír snese všechno a počet stránek ve Wordu je asi neomezený, tak co už.
Aneb když se poserou všechny životní oblasti naráz. Vlastně všechny ne, protože moje rodina mě pořád drží a podporuje. Můžu se i vrátit domů, kdybych nenašla narychlo nové bydlení. Aby bylo jasno, hledám nové bydlení a taky jsem do toho všeho našla novou práci, kam budu nastupovat v dubnu. (Teda doufám, zítra jdu podepsat smlouvu.) Budu dojíždět do Uhříněvsi, takže hledám bydlení, abych mohla i nějak rozumně dojíždět. Koukám hlavně na Háje, Opatov, Roztyly, ale dneska jsem ještě koukala na nějaké bydlení u Vyšehradu nebo na Pankráci a taky to není špatný. Nějak do té půl hodiny by to bylo ideální.

Včera jsem měla mít po ranní směně 4 prohlídky bytů, ale nakonec z toho byly jenom 2. Jedna prohlídka mi odpadla z důvodu nemoci a na další už měli jiného zájemce. Byla jsem v jednom bytě, co je v tom samém bloku, kde teď bydlím, jenom o dva vchody jinde. Pokoj byl nevybavený, ale pěkný. Nicméně je to docela daleko do práce a prostě nechci trávit denně 2 hodiny na cestě. A pak taky, spolubydlící je starší paní. Asi bych radši někoho mladšího a ideálně aby byli všichni v podnájmu a žádné spolubydlení s majitelem. Stačí, že budu dojíždět v dubnu, protože platím poslední nájem ještě za duben. Pak jsem byla ještě na Roztylech, což by bylo polohou taky super. V nějakém rodinném domě, kde je společná kuchyň a pak v každém patře asi 3 pokoje. Pokoj vypadal docela pěkně, měl tam i jeden větší, kde byly 2 místnosti, ale byl tam nižší strop. Prostorově super, ale obávám se, že bych se tam cítila tak trochu zmáčkle. Taky je na každém patře společná sprcha a záchody. No... takže v podstatě ubytovna. Tady je výhoda, že majitel neřeší, jestli si tam někoho přivedu... ale zase ve 30 letech bydlet na ubytovně, to není úplně ono. Takže jsem včera ještě hledala dál. Psala jsem na jeden inzerát na byt dobrý polohou. Ale tam bych si nesměla přivést vůbec nikoho. To se mi zase taky nezdá. Takže hledám dál. Cítila jsem se trošku sklesle, že jsem nic nevybrala, nicméně dnes ráno jsem ještě koukala na další inzeráty a našla jsem aktuální a docela dobré bydlení, umístěním i výbavou. Teda fotky vypadaly dobře. Doufám, že se mi ozvou, protože by to byl fakt super. Vím, že se můžu vrátit domů a jsem moc ráda, že mám tu možnost, ale chci do svého. Prostě to nejde, vrátit se v 28 letech k rodičům, protože nejsem schopna se sama zajistit a najít si místo pro svůj život. Vím, že to tak neberou a ani já bych nemusela. Ale nějak takhle to vnitřně cítím, že to tak má být.

Katie