Březen 2018 - měsíc zvratů... (2)

16.03.2018

Co se týče té nové práce, ještě jsem se nezmínila o tom, co, jak a proč. To jsem takhle asi před 14 dny dostala tip, že bych mohla zkusit práci v jedné české firmě, která vyrábí drink, který je schopen pokrýt denní příjem že všech hledisek, včetně energie, makro- i mikro komponent. Nejdřív jsem to odmítla s tím, že jsem v současné práci spokojená. Nicméně jsem se dostala na jinou pobočku, kde mě práce už tolik nenaplňuje. Je to dobrá práce, jen pro člověka, který už nemá potřebu se nějak víc rozvíjet. Původně jsem nastoupila na tuhle pozici, protože jsem chtěla utéct od chemie a hlavně od té laborky, kde věčně dýchám smrady z rozpouštědel.
(Vsuvka) Pěkně tě usadí na stoličku, která má 3 nohy: práce-vztah-bydlení. Cítíš se skvěle. Pracuješ od ledna, poté, co se konečně rozhodneš odejít ze školy. Místo prezenčního studia přejdeš na dálkové a najdeš si práci. Někdy je to mazec, ale ta nová práce tě baví. Konečně máš dobrý pocit, že vyděláváš a můžeš se za sebe postavit. První židle trojnožky je tedy obsazená. (V mých 28 letech první práce? Nojo, docela jsem se zasekla v té škole a reálný život na mě dolehl až teď.)
Okey, jdeme dál. Mám teda finanční jistotu. A bydlení? To je pohoda, prostě bydlíme. Už nechodím do školy, místo toho vydělávám a tak mám pocit, že to prostě půjde všechno v pohodě.
Fakt jo? No tak teď, když máš ty životní jistoty, tak to může přijít. Čáry máry fuk a všechno je v pr... čoudu. Život se mi hroutí. Teď už je to lepší. Ale co se týká jídla, tak nic moc. (Měla jsem na mysli: Je to průser. Velký.)

Ale zpátky k té práci. Řekla jsem si teda, že nemám co ztratit a tak jsem poslala životopis a motivační dopis na jinou pozici. Dál jsem měla poslat i minutové video o tom, proč by měli vybrat zrovna mě. Já a mluvit na kameru? Ale néé, neměli byste tam něco lehčího? Neměli. Okey. Dám dohromady pár myšlenek a pak to zkusím natočit. Nebudu se nijak čančat atd... musím to natočit v okamžiku, kdy mám pocit, že to zvládnu. Vyšlo to asi na pátý pokus, což není až tak zlé. Poslala jsem i pár návrhů na úpravy produktů nebo i nové. Prostě co mě napadlo. A tak jsme se domluvili na pohovoru. Ten den jsem si už dříve naplánovala volno.

Uvažovala jsem i o tom, že ten pohovor odpískám, protože jsem byla vyřízená. Nicméně jsem si řekla, že to zkusím. Nechtěla jsem kvůli tomu zahodit příležitost dostat pozici, kde bych se mohla víc realizovat. A tak jsem jela do Uhříněvsi. Měla jsem ještě půl hodiny čas, nicméně jsem to hledala tak dlouho, že jsem přišla akorát včas. Byli na mě tak hodní. Určitě jsem se tvářila jako ten největší bubák na světě a celou dobu jsem měla na krajíčku. Kdyby se mě zeptali, co se děje, nebo položili otázku špatně, tak se tam fakt rozbrečím. Dali mi vodu a jejich drink. Uvítala jsem to, protože jsem měla docela hlad. Hlavně jsem nebyla schopná za těch pár dní nic moc sníst. Měla jsem nechuť k jídlu a když už jsem si něco uvařila (lilek mi málem odpochodoval z lednice), tak mi to nechutnalo. Ještě předtím je zajímal můj názor na ten produkt, takže bylo jasné, že je potřeba si ho koupit a otestovat. A víte co? Přežívala jsem na tom následující dny. Buď jsem měla tohle, nebo převážně prasárny. Nemám chuť na normální jídlo. V týdnu jsem si objednala kebab a hranolky s kolou. Hranolky jsem snědla, do kebabu klovla a pak ho šoupla do lednice. Nějak se mi udělalo nevolno. Říkala jsem si, že budu mít aspoň jídlo na další den. Dopadlo to ale tak, že jsem třetí den poté stále cítila nechuť kebab sníst a tak letěl z ledničky rovnou do koše.

Pohovor jsem zvládla a upřímně ani nevím, jak jsem si zachovala přijatelný výraz ve tváři. Domluvili jsme se hned na druhý den, že si napíšu vstupní test, který má ukázat předpoklady k pracovní pozici, na kterou jsem se hlásila. Druhý den jsem tedy přijela před odpolední směnou a dostala test. Upřímně jsem si říkala, že si zkusím ještě den předtím něco zopakovat z chemie potravin, ale nakonec jsem se k tomu ani nedostala. Na to v tu chvíli fakt nebyla nálada. Takový typ otázek jsem nečekala. Nebylo to jen o znalostech jako spíš o přemýšlení v souvislostech. I kdybych se našrotila kdovíjak, bylo by mi to stejně k ničemu. Během testu jsem si rychle uvědomila, že jsem zapomněla spoustu věcí z organické chemie, nicméně to na tom úplně nestálo a hlavně se to můžu doučit. Upřímně si myslím, že by k napsání testu nestačily jen znalosti ze školy, kdybych se této oblasti nevěnovala ještě ve svém volném čase. Pak jsme test společně zkonzultovali a já jsem jela do práce. Vzali mě. Zítra jedu podepsat smlouvu (samozřejmě po ranní šichtě), abych měla jistotu já i oni. Vyplňovala jsem ještě několik vstupních dotazníků, tak jsem zvědavá, co z toho vyplyne pro ně i pro mě.